Hon na Vachatovou utnul Babiš. Chceme transparentnost, hřímá

Výhružky likvidací a sprosté nadávky. S tím se setkávají lidé jako Natálie Vachatová, kteří se jen náznakem podíleli na prvních myšlenkách zákona rozkrývajícího financování a vazby neziskových organizací. Ten mezi tím dostal nálepku „Ruský zákon“. Jenže jeho odpůrci tvrdě narazili u premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. Podle něj jsou některé neziskovky šedá zóna lobingu a zahraničních vlivů, což chce řešit.

V česku má vzniknout obdoba zákona FARA, amerického zákona, podle kterého se musí už od roku 1938 registrovat osoby a organizace působící v USA ve prospěch zahraničního vlivu. Zákon s obdobným smyslem platí i v Rusku – odtud ona zkratka „Ruský zákon“, a dalších zemích jako Austrálie, Velká Británie či Kanada, anebo také Maďarsko.

Slepá nenávist davu

Po zveřejnění informací o tom, že se na návrhu předlohy podílela Babišova poradkyně Natálie Vachatová, se na ni sesypal na sociálních sítích opravdový „výkvět“ české společnosti, v komentářích pod příspěvky členů některých neziskových organizací. „Táhni zpátky do Moskvy ruská k…o.“ Ale i jinde. „Doufám že máme ještě fungující tajné služby, které ví co mají dělat a hlavně ať to vypadá jako nehoda.“ „Kolaborantská k…o, někdo ti brzo ukáže, co se u nás stane takovým špínám, jako jsi ty.“

Ta si to nenechá líbit ikdyž ví, že soudní obrana bude dlouhá. „Na moji rodinu to samozřejmě dopadlo. Mám malé děti a tvrdit, že nemám obavu o naše bezpečí, by byla lež,“ reagovala pro časopis Týden s tím, že věc už řeší její právní zástupce. „Budeme reagovat nejen na výhrůžky, ale i na prokazatelné lži, které se ve veřejném prostoru objevily,“ dodala.

Reakce lidí se odvíjí od výroků Vachatové v minulosti, o nichž informovala média. „Jde o klasický příklad toho, jak se 12 let staré výroky vytržené z kontextu a interpretované dnešní optikou dají zneužít,“ říká. Redakce ověřila jejich existenci například na adresu sestřeleného letu MH17 ve skupině Přátelé Ruska a nevysílání vyjádření Ruska v médiách. Vachatová pro ně má vysvětlení. „Byla to analytická otázka v době, kdy ještě neexistovaly jasné závěry. Že bych schvalovala sestřelení letadla, je sprostá lež! Stejně tak tvrzení, že jsem chtěla zakazovat filmy. To se nikdy nestalo,“ vysvětluje, včetně dalších. „V roce 2014 jsem tam bezprostředně po návratu z Majdanu, kde jsem osobně byla, okomentovala několik příspěvků, u několika napsala, že jde o fejky, a skupinu krátce nato opustila. Mé tehdejší úvahy odpovídaly kontextu roku 2014, kdy se v podobném duchu a ve stejném čase vyjadřovali i lidé jako nynější poradce prezidenta Petr Kolář nebo Henry Kissinger. Byla to tehdy běžná součást veřejné diskuse, nikoliv nějaký extrémní názor.“

Některá média publikovala i zjištění, že její bratr je napojen na byznys v Rusku. „Můj bratr odešel před šestnácti lety do Ruska jako zaměstnanec české firmy, usadil se tam a založil rodinu. Jsme v minimálním kontaktu, přes tři roky jsme se neviděli a jeho život nemá s mou prací nic společného,“ brání se.

Ani Ruský, ani Americký

Předně je třeba připomenout, že na veřejnost unikl dokument, který odpovídal polotovaru mezi věcným návrhem a paragrafovaným zněním zákona, tedy text nahony vzdálený schvalitelné legislativě. K české předloze se jako autor hlásí předseda PRO Jindřich Rajchl. Ten odmítl jakýkoliv ruský vliv, spojování s Ruskem označil za trapné a naivní. „Já vycházel z amerického zákona. Nevidím důvod, proč by zákon, který platí v USA od roku 1938, nemohl platit i u nás,“ řekl Rajchl. Což redakci potvrdila i Vachatová, odmítla, že by zákon psala a původně se k němu nechtěla vyjadřovat, vzhledem k okolnostem se ale nakonec rozhodla jej obsáhleji komentovat. Její zásahy se dle ní omezovaly na „krocení“ Rajchla, který text koncipoval daleko tvrději. Americká verze zákona je totiž v některých bodech daleko tvrdší v označování zapojených, a organizace, na něž se vztahuje, mají například povinnost označovat materiály informacemi, kdo si je zadal a pro koho jej šíří. Také je ale daleko konkrétnější ve specifikaci dotčených organizací a necílí na skupiny jako neziskové organizace, definuje činnost. Oproti tomu návrh z „Rajchlova pera“ byl velmi neurčitě a široce pojatý v tom, na koho by se měl vztahovat, v tomto je opravdu bližší zákonu ruskému. Z čehož mohou pramenit rizika, kterého se obávají neziskové organizace. „Žijeme ve svobodné zemi, kde platí stávající zákony. A tento [zákon o zahraničních agentech] je nástrojem, který autoritáři používají k ovládání společnosti. Ne nadarmo se mu říká ruský zákon,“ řekl ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Oproti tomu ale v Rusku zákon cílí přímo na svobodu médií, což Rajchlův návrh nečinil. Dodejme, že srovnávat český zákon s odkazy na odlišné právními systémy USA a Ruska, a zcela odlišným nastavením společnosti, úplně nelze. „Americký zákon FARA funguje více než sedmdesát let před tím ruským. Obdobný systém má Izrael, Austrálie a svou směrnici teď chystá i Evropská komise. Tvrdit, že transparentnost financování je ruský nápad, je asi stejně logické, jako tvrdit, že daňové přiznání je komunistický vynález,“ dodala Vachatová.