Nadměrné houbaření českým lesům neškodí a na populaci hub zásadní vliv nemá, větší hrozbou je klimatická změna, která ovlivňuje druhové složení hub v lesích. Vysvětluje to Petr Havel, agrární analytik a autor nové knihy Houby a my. Publikace zaměřená mimo jiné na méně známé léčivé účinky hub a domácí pěstování vyjde v pondělí 18. srpna.
"Vzhledem k tomu, že předmětem sběru hub jsou jen nadzemní plodnice, nemají nájezdy houbařů na populaci hub zásadní fatální vliv, pokud houbaři nepoškozují při sběru podhoubí. Houby v Česku spíše ohrožují probíhající klimatické změny, kácení stromů, s nimiž žije řada hub v symbióze, a kontaminace nejen lesního prostředí chemickými látkami," řekl Havel.
Sběr hub sice podle Havla může být jedním z faktorů poklesu populace některých druhů, ale ne jediným. Svůj vliv má také struktura a věk lesních porostů. "Klasickým příkladem změn v souvislosti se stavem lesů byl v minulosti výrazný úbytek hojně sbíraných lišek obecných, to se ale změnilo a lišky lze již opět v lese úspěšně sbírat," podotkl Havel. Kvůli postupnému oteplování se navíc výskyt některých druhů také rozšiřuje, příkladem je třeba červený hřib kovář, a jiné houby z lesa mizí, třeba ryzec syrovinka.
Češi houbaření milují
Na houby vyrazilo v loňském roce podle dat ministerstva zemědělství 68 procent domácností, meziročně o dvě procenta méně. Průměrně ale nasbírala loni jedna domácnost více hub, zatímco v roce 2023 si jedna domácnost odnesla z lesa zhruba šest kilogramů, loni to bylo 6,91 kilogramu. Hodnota nasbíraných plodů dosáhla loni 7,2 miliardy korun a byla o 2,6 miliardy vyšší oproti průměru let 1994 až 2024. Data vyplývají z průzkumu, kterého se loni zúčastnilo 1005 lidí.
Popularita houbaření v Česku je podle Havla dána mimo jiné dostupností lesů. "V řadě zemí je přístup do lesů přísně regulován. V našich lesích se také nevyskytují pro člověka nebezpečné organismy, například jedovatí hadi, takže návštěva lesa prakticky nepředstavuje riziko," uvedl Havel. Povědomí lidí o sběru a zpracování hub pak zvyšuje vyspělá tuzemská mykologie a přibývající počty osvětových publikací, míní Havel.
Když zaprší, je lepší týden počkat
Přestože Češi bývají označováni za národ houbařů, panují mezi nimi mýty, například ohledně ideální doby sběru, řekl Havel. "Značná část veřejnosti se domnívá, že se plodnice hub vhodné ke sběru objeví v lese již následující den nebo dva poté, co zaprší. To je však ve většině případů chybná spekulace. Houby samozřejmě ke svému růstu vláhu potřebují, v lese se ale plodnice hub objevují v průměru za pět až osm dní po předchozím dešti," řekl Havel. Připustil ovšem, že některé druhy se mohou objevit i velmi brzy po dešti.
Za největší a nejvíce přetrvávající mýtus označil Havel tezi, že se na houby nemá pít alkohol. Ve skutečnosti má podle něj konzumace alkoholu na houby stejné důsledky, jako jeho konzumace na jakékoli jiné jídlo. Pravděpodobnost růstu nejčastěji sbíraných hub v zemi mohou lidé sledovat na mapě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
