Počet hrabošů na českých polích se v srpnu po sklizni řepky a obilovin proti červnovému stavu zdvojnásobil. Průměr používaných východů z nor byl 221 na hektar. Populace tak mírně překročily práh škodlivosti, který je aktuálně stanovený na 200. Proti předchozím dvěma letům je stav lepší a je srovnatelný s rokem 2022. Významné jsou ovšem prostorové rozdíly, uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Petra Hrabčáková.
Inspektoři ústavu udělali v srpnu přibližně 280 pozorování v jednoletých i víceletých plodinách. V jednoletých plodinách se průměrné hodnoty populací pohybovaly na úrovni 132 východů z nor, což je pod prahem škodlivosti. Průměrný počet východů z nor v trvalých travních porostech, sadech a v krmných plodinách činil 256.
Počítání nor...
"Ze srpnových dat je patrné, že dochází k nárůstu populací hraboše, a tím i k možnému ohrožení nově osévaných ploch v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji," uvedla Hrabčáková. Na nich se počet východů z nor na hektar blížil 400. Na plochách krmných plodin v okresech Třebíč, Znojmo, Přerov a Vyškov přesahovaly hodnoty dokonce 1000 východů z nor.
Od září se u víceletých plodin a trvalých porostů mění práh škodlivosti hraboše z 200 na 400 východů z nor. Loni na podzim a v zimě stav populací stagnoval, zatímco ve dvou předchozích letech populace rostly a v zimě gradovaly. Obzvláště na přelomu let 2023 a 2024, kdy na jednom hektaru bylo průměrně 1308 východů z nor. Hraboší populace zažívají růst a pokles v několikaletých cyklech.
