Rozvíjející se jev El Niňo může do konce příštího roku uvrhnout téměř 50 milionů lidí do stavu akutního hladu. Podle Světového potravinového programu hrozí, že kvůli extrémnímu počasí vzroste celkový počet hladovějících v ohrožených zemích až na 274 milionů.
Podle deníku The Guardian na to upozornil Světový potravinový program (WFP), podle něhož už nyní čelí vážné potravinové nejistotě 225 milionů lidí ve 45 zemích.
Nejvíce ohrožené podle prognóz jsou oblasti Střední a Jižní Ameriky, Karibiku a jižní Afriky. V jižní a jihovýchodní Asii se očekává méně srážek než obvykle, což by mohlo vážně poškodit zemědělství a připravit farmáře o část úrody.
El Niňo se v Tichém oceánu objevuje v několikaletých intervalech a ovlivňuje počasí po celém světě. Podle odborníků by tentokrát mohlo být nejsilnější za nejméně 70 let. Jeho dopady navíc zesiluje dlouhodobé globální oteplování způsobené změnou klimatu.
WFP varuje, že i v případě, že El Niňo bude slabší, než předpokládají některé modely, může výrazně zhoršit situaci v zemích, které už nyní bojují s nedostatkem potravin. Očekávaných 50 milionů nově ohrožených lidí by představovalo více než pětinu současného počtu lidí trpících akutní potravinovou nejistotou.
Dopady na zemědělství se přitom nemusí projevit okamžitě. V jižní Africe například hlavní pěstitelská sezona potrvá od října do března příštího roku, nejhorší dopady na zásoby potravin ale podle WFP přijdou až o několik měsíců později, během období před další sklizní.
Organizace se snaží dopadům předcházet pomocí systémů včasného varování a takzvané předběžné humanitární pomoci, kterou WFP dodá ještě před příchodem extrémního počasí. Na tato opatření organizace vyčlenila nejméně 80 milionů dolarů (zhruba 1,7 miliardy Kč). Jejich účinnost ale komplikuje nedostatek dat, protože některé výzkumy byly kvůli nedostatku financí omezeny.
El Niňo může zároveň zvýšit ceny potravin po celém světě. Podle WFP bude záležet také na tom, jak se zachovají velké země vyvážející potraviny. Pokud by některé z nich v reakci na špatnou úrodu omezily vývoz, mohlo by to podle organizace vést k růstu cen a zhoršení dostupnosti potravin v dalších částech světa.
Podobný problém svět zažil během silného El Niňa v letech 2015 a 2016, kdy akutní potravinová nejistota zasáhla podle WFP 60 až 100 milionů lidí. Organizace tehdy ještě neměla v takovém rozsahu zavedená preventivní opatření, a doufá proto, že letos budou následky i přes případně silnější El Niňo menší.
Na dopady extrémního počasí se připravují také zemědělci v Evropě. Nedostatek srážek a vysoké teploty už podle The Guardian ohrožují úrodu v některých evropských zemích a obchodníci se připravují na možné zdražování potravin.
