Plzeňští archeologové začnou příští rok s archeologickým výzkumem bývalých gulagů, nápravných pracovních táborů, na území dnešního Kazachstánu. Začátkem října se vrátili z prvotního průzkumu pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století.
Už při obhlídce tam našli první artefakty, potvrdila Andrea Čandová, mluvčí Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), jejíž archeologové z filozofické fakulty budou práce provádět ve spolupráci s organizací Gulag.cz.
Tři místa v oblasti Karagandy a Žezkazganu, kde byly pracovní tábory, vědci podle Čandové dopředu znali díky předchozí expedici organizace Gulag.cz a historickým špionážním satelitním snímkům americké armády. "Nález dalších tří táborů ale při prvních průzkumech na zemi i s použitím dronů překvapil historiky, vědce i místní odborníky," uvedla.
Dva nově objevené tábory jsou v okrajových částech existujících sídel, další unikátně dochovaný tábor našli i s hospodářskou zónou ve stepi. "Na místě jsou pozůstatky staveb, oplocení z ostnatého drátu a velké množství vyhozených nebo ztracených předmětů dokumentujících každodenní život," řekl vedoucí výzkumu Pavel Vařeka ze ZČU.
Stepní tábor byl drsný. Vzpouru rozdrtily tanky
Stepní tábor, zkráceně Stěplag, byl poválečný komplex zvláštních táborů pro politické vězně se zpřísněným režimem. Zadržováni tam byli občané více než 40 národů, především Litevci, Lotyši, Ukrajinci, ale také Čechoslováci, kteří v okolí Žezkazganu těžili měď, mangan a uhlí.
V roce 1954 tam vypuklo Kengirské povstání, kdy sovětské tanky vězně krvavě potlačily. "Výzkum gulagů, který by kombinoval nedestruktivní metody i odkryv, nebyl dosud nikdy realizován," řekl Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz.
Zapomenutý hřbitov obětí. Leží tam asi i Češi a Slováci
Ve stepi u tábora zmapovali archeologové také zapomenutý hřbitov s dřevěnými kůly a rozlámanými kříži. "Je to unikátní a velmi působivý nález. Nevíme, kdo je v hrobech pohřbený, ale vzhledem k pestrému složení vězňů Stěplagu nemůžeme vyloučit ani českou stopu," řekl Černoušek. Podle něj by plánovaný výzkum mohl s pomocí kazašských archivů poodhalit i konkrétní osudy vězňů. "Podle našich odhadů pobývaly v lágrech stovky československých občanů, ale konkrétní osudy zatím známe jen v jednotlivých případech," dodal.
Při obhlídce už vědci nalezli fragmenty nádob a lahví, oblečení i obuvi, hliníkový hrnek a u bývalé strážní věže vystřelenou nábojnici. Průzkum je součástí dlouhodobého projektu Zdivočelá země. "Odlišné podmínky dochování táborů v kazašských stepích a v krušnohorských lesích okolo Jáchymova nabízejí mimořádně zajímavé možnosti srovnávacího výzkumu materiálních otisků těchto zařízení. Nalezené pozůstatky konstrukcí a předměty umožňují porovnat stavební podobu táborů a podmínky života v nich," dodal Vařeka.
