Česká republika se podle nového Indexu prosperity umístila jako osmá nejvyspělejší ekonomika EU. Vyniká komplexní strukturou, vysokou mírou robotizace a relativně nízkým zadlužením i přes rozsáhlé investice. Přesto se musí zaměřit na investice s vyšší přidanou hodnotou a sofistikovanou produkci, aby udržela konkurenceschopnost. Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a dnes zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech.
Postavení Česka v Indexu prosperity prošlo v posledních letech výraznými výkyvy. Po devátém místě v roce 2022 následoval propad na 12. a poté 14. příčku, který způsobila především inflační vlna po ruské invazi na Ukrajinu. Loni se ČR vrátila na deváté místo a letos svůj vzestupný trend potvrdila. Ekonomické ukazatele se ale do reálného stavu propisují často až s dvouletým zpožděním.
Srovnání s postkomunistickými zeměmi
Mezi postkomunistickými zeměmi v EU má dlouhodobě nejlepší výsledky Česko a Slovinsko. "Namísto Slovinska se však v Česku mnohem raději srovnáváme s Polskem. Je to logické, ekonomiky mají podobné podíly sektorů průmyslu a služeb na HDP. Celkový obraz ale zkreslují časté titulky o rychlé výstavbě polských dálnic. Z těch se může zdát, že nás Polsko předhání. Srovnání české a polské ekonomiky v indexu ale ukazuje, že k tomu v tento moment nedochází," komentoval výsledky analytik Evropy v datech Adam Trunečka.
V ukazatelích přidané hodnoty se Česko napříč ročníky stabilně pohybuje pod 20. místem. Nelze přitom tvrdit, že by domácí ekonomika trpěla nedostatkem investic. Podíl investic na HDP, soukromých i veřejných, patří dlouhodobě k nejvyšším v EU a v posledním období dosahuje mimořádně vysokých hodnot. Analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová ale upozornila na to, že v ČR investice nemíří správným směrem.
Typ investic v ČR
Pro Česko je podle ní typický vysoký podíl investic do strojů a zařízení. Dánsko a Švédsko mají proti ČR naopak výrazně vyšší podíl investic do nehmotného majetku typu patentů, ochranných známek či softwaru. "My v podstatě kupujeme rychlejší běžící pásy, zatímco vítězové dneška investují do toho, co se na těch pásech bude vyrábět za deset let," dodal analytik České spořitelny David Navrátil.
Od roku 2022 nastala proměna u zahraničních investic. Česko se celou dobu drží zhruba v průměru EU, mezi 13. a 15. místem. I tak ale stav přímých zahraničních investic v poměru k HDP v Česku za tu dobu klesl ze 101,5 procenta na 86,7 procenta.
Výzvy do budoucna
Na jednu stranu tedy Česko bojuje s nízkou přidanou hodnotou, na stranu druhou přestala česká ekonomika lákat zahraniční kapitál, protože už nějakou přidanou hodnotu má. Podle majitele společnosti Eurowag Martina Vohánky je zásadní, aby český byznys i stát změnily své investiční strategie. "Je třeba zvýšit podíl firem se sofistikovanou produkcí namísto klasických montoven. Jde o společnosti, které v Česku vyvíjejí vlastní produkty a služby a prodávají je do světa pod vlastní značkou," podotkl.
