Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně vzrostly o 1,4 procenta. Inflace tak zvolnila z lednových 1,6 procenta a byla nejnižší od října 2016. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny klesly o 0,1 procenta, uvedl v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Česko vykázalo nižší meziroční inflaci než všechny sousední země. Podle analytiků táhly inflaci dolů ceny energií a potravin. V březnu se ale podle nich tempo růstu cen zvýší kvůli dopadům konfliktu v Íránu.
V evropském žebříčku inflace si Česko polepšilo o tři příčky, když v únoru zaznamenalo devátou nejnižší inflaci ze 41 sledovaných zemí, vyplývá z analýzy investiční platformy Portu. Ceny v Česku rostly pomaleji než v sousedních státech, když Německo zaznamenalo inflaci 1,9 procenta, Polsko 2,1 procenta, Rakousko 2,2 procenta a Slovensko 3,6 procenta.
"Meziroční vývoj spotřebitelských cen byl v únoru opět významně ovlivněn cenami potravin a nealkoholických nápojů. Ty již počtvrté v řadě zmírnily svůj meziroční růst a ve srovnání s loňským rokem byly vyšší o 0,4 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
ČSÚ ale upozornil, že některé potraviny meziročně zdražily, například hovězí maso o 22 procent a vejce o 16,5 procenta. Rostly také ceny služeb, když ubytovací služby zdražily o 6,8 procenta, ceny nájemního bydlení vzrostly o 6,1 procenta a ceny vodného a stočného o téměř čtyři procenta. V úhrnu zboží v únoru meziročně zlevnilo o 0,7 procenta, zatímco služby zdražily o 4,5 procenta.
Ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář uvedl, že od ledna zpomalují inflaci ceny energií kvůli převedení platby za obnovitelné zdroje ze spotřebitelů na státní rozpočet. V únoru se k tomu připojil vývoj cen potravin. "Právě tyto položky pak stály za poklesem celkové míry inflace. Růst cen potravin je nejmírnější od podzimu 2024," uvedl Sklenář.
Zároveň upozornil, že jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům a je nejlépe ovlivnitelná měnovou politikou centrální banky, zůstala zvýšená. V únoru činila 2,7 procenta, stejně jako v lednu. Podle Sklenáře pokračuje trend z předchozích měsíců, když růst cen zboží je utlumený a naopak ve službách zůstává inflace zvýšená. ČNB očekává, že se jádrová inflace bude vyvíjet podobně i v nadcházejících měsících. Z toho důvodu je podle Sklenáře třeba, aby centrální banka zůstala obezřetná v měnové politice.
Analytici čekají, že tempo růstu cen v dalších měsících vzroste. "Už v březnové inflaci uvidíme efekt války v (Perském) zálivu, protože se nárůst cen ropy na světových trzích velice rychle projevil v cenovkách pohonných hmot u čerpacích stanic," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Zvyšují se ceny zemního plynu a také například hnojiv. To bude mít vliv na zvyšování cen zemědělských výrobců a v dalších měsících by mohly podražit potraviny," připojila analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.
"V tuto chvíli je ale v zásadě nemožné říct, kam až se inflace v souvislosti s děním na Blízkém východě vyšplhá. Klíčové bude, jak dlouho konflikt s Íránem potrvá," uzavřel hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
