Inflace v USA v březnu vystoupila na 3,3 procenta, nejvýše za téměř dva roky

Ekonomika
10. 4. 2026 23:27

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v březnu zrychlil na 3,3 procenta z tempa 2,4 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř dva roky. Vyplývá to z dnešní zprávy amerického ministerstva práce. Za růstem inflace stojí prudké zdražení pohonných hmot v důsledku konfliktu na Blízkém východě. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v březnu zvýšily o 0,9 procenta. To představuje nejvýraznější meziměsíční nárůst za téměř čtyři roky.

Ceny benzinu se v USA v březnu meziměsíčně zvýšily o 21,2 procenta, zatímco meziroční nárůst činil 18,9 procenta. Pohonné hmoty po celém světě v poslední době zdražují, protože konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy.

Březnový vývoj spotřebitelských cen v USA byl v souladu s očekáváním analytiků v anketě agentury Reuters. Vzestup inflace nicméně podkopává vyhlídky na další snižování úrokových sazeb v USA. Americká centrální banka (Fed) v březnu ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Naposledy úroky snížila loni v prosinci, a to o čtvrt procentního bodu.

Ekonomka Kathy Bostjancicová ze společnosti Nationwide předpověděla, že v dubnu budou spotřebitelské ceny v USA pokračovat v růstu podobným tempem jako v březnu. "I kdyby se podařilo dosáhnout dlouhodobé dohody o ukončení války (s Íránem) a Hormuzský průliv se opět zcela otevřel, trvalo by měsíce, než by se dodávky ropy, benzinu, nafty a dalších komodit vrátily na předválečné úrovně," dodala.

Ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett dnes nicméně vyjádřil přesvědčení, že znovuotevření Hormuzského průlivu povede k rychlému poklesu cen energetických produktů. To podle něj vyvolá tlak na pokles inflace a vytvoří prostor ke snižování úroků.

Průměrná cena benzinu na čerpacích stanicích v USA dnes podle motoristické organizace AAA činila 4,15 dolaru za galon (téměř 23 Kč za litr), zatímco před začátkem války s Íránem to bylo 2,98 dolaru za galon (zhruba 16 Kč za litr), napsala agentura AP.

Vysoké ceny benzinu omezují schopnost spotřebitelů utrácet za jiné zboží a služby, což by mohlo negativně ovlivnit vývoj americké ekonomiky. Její růst již v loňském čtvrtém čtvrtletí prudce zpomalil. Výrazně k tomu přispěla několikatýdenní platební neschopnost federální vlády. Ta narušila fungování úřadů a měla dopad například na vyplácení potravinové pomoci chudým Američanům či na leteckou dopravu.

Autor: ČTKFoto: Depositphotos

Další čtení

Paradox českého trhu: Firmy hledají lidi, ale padesátníkům zavírají dveře. Stát to stojí miliardy

Ekonomika
24. 10. 2026

Plyn po hormuzské krizi zůstává více než dvakrát dražší, biomasa zdražila výrazně méně

Ekonomika
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Od zbraní k satelitům. Strnadova CSG sází na vesmír a kupuje podíl v MDA Space

Ekonomika
13. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ