Válka v Íránu a zablokovaný Hormuzský průliv se stále výrazněji podepisují na českých cenách. Inflace v dubnu stoupla na 2,5 procenta, hlavně kvůli pohonným hmotám, které zdražily téměř o čtvrtinu. Podle analytiků je to teprve začátek – vysoké ceny energií se postupně promítnou do celé ekonomiky. Přesto neočekávají, že by ČNB na čtvrtečním zasedání přistoupila ke zvýšení sazeb.
Pohonné hmoty jako hlavní motor inflace
Za dubnovým zrychlením meziroční inflace na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta stálo zdražení pohonných hmot. Do jiných kategorií spotřebního koše se vyšší ceny paliv promítnou se zpožděním, v příštích měsících se tedy dá očekávat další zrychlení inflace. Shodli se na tom oslovení analytici. Nečekají však, že by Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek kvůli vyšší inflaci zvýšila úrokové sazby.
"Za zrychlením celkové inflace stál v dubnu dominantně růst cen pohonných hmot, které meziročně vzrostly téměř o čtvrtinu. Nižší spotřební daň z nafty kompenzovala růst pohonných hmot jen minimálně," uvedl hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.
Pohonné hmoty zdražují v důsledku války v Íránu, která vedla k zablokování Hormuzského průlivu, který je hlavní trasou pro vývoz ropy i dalších surovin z Perského zálivu. "Pokud Hormuzský průliv zůstane nedále uzavřený a ve světě se bude prohlubovat nedostatek energetických surovin, lze předpokládat, že vysoké ceny energií se budou postupně rozprostírat do dalších cen v ekonomice a celková inflace ještě poroste," upozornil ekonom UniCredit Bank Martin Komrska.
Inflace míří ke třem procentům
"Inflace bude v následujících měsících kolísat v závislosti na srovnávacím základu, nicméně trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu," očekává hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Analytici neočekávají ve čtvrtek zvýšení úrokových sazeb ČNB. "Měnová politika pravděpodobně nebude na současný vzestup inflace reagovat okamžitě. Kombinace výrazného vnějšího nákladového šoku, uvolněné fiskální politiky a rostoucí domácí poptávky si však vyžaduje zvýšenou pozornost," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
"ČNB již před íránským konfliktem držela sazby na lehce restriktivní úrovni, což ji nyní dává prostor vyčkávat, jak se bude konflikt dále vyvíjet," míní Komrska. "Pokud se však v dalších měsících začnou do spotřebitelských cen postupně propisovat i sekundární inflační efekty vysokých cen energií, může to ČNB přinutit k reakci," uzavřel.
