Dvě interaktivní mapy Říčan a Pacova přibližují osudy židovských obyvatel v době protektorátu. Mapy umožňují zkoumat osobní příběhy židovských obyvatel v historickém prostředí a propojují archivní výzkum s místní pamětí. Navazují na projekt MemoMap Praha. Informoval o tom Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR v tiskové zprávě u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu, který připadá na dnešek.
"Naším cílem je nabídnout lidem nástroj, díky němuž mohou vnímat příběhy jednotlivců přímo v krajině a městském prostoru," uvedla Magdalena Sedlická z ústavu. V obou městech odborníci pracovali s archivními materiály i s místními komunitami, které se na výzkumu aktivně podílely.
Fotografie, dokumenty i konkrétní místa
Mapy nabízejí přístup k fotografiím obětí, digitalizovaným dokumentům, příběhům, připomínkovým událostem a konkrétním lokalitám.Umožňují tak nahlédnout do mikrohistorie vylučování Židů, mapují místa každodenního života, omezování občanských práv i současné formy připomínání.
Výběr Pacova a Říčan nebyl podle tvůrců náhodný. Obě obce dlouhodobě patří k místům, kde je paměť židovských obyvatel živou součástí místní kultury a veřejného prostoru. V Pacově se to podle nich projevuje například aktivitami spojenými se záchranou a renovací místní synagogy, v Říčanech zase silnou tradicí pietních a připomínkových akcí věnovaných židovským obětem nacistické perzekuce.
Spolupráce s místními spolky a institucemi
"Pacov má mimořádně bohatou a dosud málo známou židovskou historii. Díky spolupráci s místním spolkem Tikkun Pacov bylo možné propojit archivní výzkum s pamětí místa," dodala Sedlická. V Říčanech vyzdvihla zapojení Městského úřadu Říčany a místních komunit.
Funkce Příběhové mapy umožňuje sledovat životní osudy Věry Kaufmannové i dalších židovských obyvatel Pacova a názorně ukazuje, jak systematická diskriminační opatření krok za krokem ničily životy židovského obyvatelstva.
Osud Věry Kaufmannové: od respektované rodiny k přežití holokaustu
Věra Kaufmannová, rodačka z Pacova, vyrůstala v dobře situované a společensky respektované židovské rodině. S narůstající perzekucí byla nucena přerušit studium i zaměstnání v Praze, zatímco její rodina byla postupně zatýkána a deportována. Sama prošla ghettem Terezín, koncentračním táborem Osvětim a nucenými pracemi. Přestože přišla o většinu svých blízkých, podařilo se jí uprchnout z pochodu smrti, skrývat se v ilegalitě až do konce války a po osvobození se vrátit domů.
Na vzniku MemoMap Říčany se podíleli žáci dvou základních škol, Městský úřad Říčany a Muzeum Říčany. Přibližuje i unikátní příběh říčanské tóry, která patřila zdejší židovské komunitě a za holokaustu ji úřady zabavily a putovala postupně až do Londýna.
