Jakub Hrůša se na podzim 2028 stane šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie (ČF). Třiačtyřicetiletý světově uznávaný dirigent nastoupí po stávajícím šéfdirigentovi a hudebním řediteli Semjonu Byčkovovi, který loni na jaře oznámil svůj odchod z čela prvního českého orchestru po završení své desáté sezony.
Hrůšův mandát bude pětiletý, nicméně obě strany očekávají, že budou chtít ve spolupráci pokračovat i v budoucnu. Novináře o tom dnes informoval generální ředitel ČF David Mareček.
"Česká filharmonie je dnes jedním z nejvýznamnějších orchestrů na světě. Spojuje v sobě nenapodobitelnou tradici a potenciál, který otevírá cestu pro umělecký růst. Náš první orchestr nejen že určuje unikátním způsobem tón hudebního života v České republice, ale s dechberoucími úspěchy se prezentuje také na nejprestižnějších pódiích celého světa. Raduji se z toho, že se Česká filharmonie rozhodla od roku 2028 spojit své životní síly s těmi mými. A velmi si toho vážím," uvedl Hrůša.
V nadcházející sezoně bude Hrůša v České republice dirigovat jen několik málo koncertů. Mimo jiné na začátku února 2026 připraví s ČF Triptych a symfonickou báseň Praga Josefa Suka, Čtyři mořská interludia Benjamina Brittena a v české premiéře také skladbu St. Carolyn by the Sea současného amerického skladatele Bryce Dessnera. Pod Hrůšovým vedením vzniká také řada nahrávek symfonických skladeb Josefa Suka, jež jsou součástí spolupráce ČF s hudebním vydavatelstvím Pentatone.
Hrůša je od roku 2018 hlavním hostujícím dirigentem ČF. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, a v této funkci zůstane do roku 2029. Od září letošního roku se stane hudebním ředitelem Královské opery v Covent Garden v Londýně. Dříve působil jako hlavní hostující dirigent Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Philharmonia Orchestra v Londýně a Tokijského metropolitního symfonického orchestru. V roce 2023 byl oceněn jako Dirigent roku časopisem Opus Klassik, v roce 2024 dvakrát zvítězil na Gramophone Awards a je držitelem několika významných cen a čestných uznání v Německu, Velké Británii a České republice.
Je rovněž oblíbeným hostujícím dirigentem předních světových orchestrů, včetně Berlínských, Vídeňských a Mnichovských filharmoniků, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Orchestru curyšské Tonhalle, Drážďanské a Berlínské Staatskapelle, amsterdamského Královského orchestru Concertgebouw, Lucernského festivalového orchestru, Pařížského orchestru a Filharmonického orchestru Francouzského rozhlasu – a v USA Newyorské filharmonie, Chicagského symfonického orchestru, Bostonského symfonického orchestru a Clevelandského orchestru. V zahraničí je Hrůša ceněn nejen za interpretace repertoáru 18. až 20. století, ale i za mimořádná provedení děl českých skladatelů od Bedřicha Smetany po současnost.
Hrůša poprvé vystoupil s Českou filharmonií v prosinci 2004. Celkově orchestr řídil více než devadesátkrát na koncertech v Praze a absolvoval přes třicet zahraničních vystoupení. V posledních sezonách s orchestrem připravil řadu umělecky mimořádných projektů, například koncertní provedení Příhod lišky Bystroušky od Leoše Janáčka a Smetanovy Libuše, která zazněla v roce 2024 na festivalech Pražské jaro a Smetanova Litomyšl.
Generálním partnerem ČF je skupina ČEZ, letitý vztah váže s orchestrem také s Českou spořitelnou nebo PPF Group. "Jakub Hrůša je jedním z nejvýraznějších dirigentů své generace, což dokazuje jeho spolupráce s mnoha předními světovými orchestry. Jsem proto velmi ráda, že mohu podpořit jeho angažmá v České filharmonii," uvedla majitelka PPF Renáta Kellnerová. Vedle spolupráce s nejvýznamnějšími sponzory rozvíjí ČF po vzoru západních orchestrů oblast privátního dárcovství. Z tohoto důvodu byla před dvěma lety založená Nadace pro rozvoj České filharmonie.
Loňský rozpočet ČF činil 450 milionů korun. Přibližně 270 milionů poskytlo ministerstvo kultury, zhruba 80 milionů byl příspěvek sponzorů a dárců. Soběstačnost souboru byla kolem 41 procent rozpočtu.
