Jihlava postupně opraví pístovské rybníky, z nichž teče pitná voda do města od 14. století. Obyvatele také chrání před povodněmi. Opravený už je největší rybník Lužný, dělníci teď pracují na dalších dvou. Předpokládané náklady na obnovu soustavy byly 80 milionů korun, v soutěžích ceny zatím o něco klesaly. Při dnešní prohlídce areálu to novinářům řekla Ladislava Kružíková z vodohospodářského oddělení města. Při stavbách byly odkryté i části historického dřevěného potrubí. Jeho stáří zjišťují odborníci.
První dřevěné potrubí, jímž tekla voda do dvou kašen na náměstí, bylo položené v roce 1389. "Byl to naprostý unikát. Do té doby měla pitnou vodu takhle svedenou do středu města jenom Praha. Brno až 30 let po nás," řekla Kružíková. V roce 1886 byla v tomto území pro rozrůstající se město postavena úpravna vody.
Úpravna vody v Jihlavě - Hosově začala sloužit v roce 1973. Surovou vodu bere hlavně z přehrady Hubenov, ale stále i z pístovské soustavy. V případě potřeby se do této soustavy dá přečerpávat voda i z řeky Jihlavy a dostat ji na úpravnu v Hosově, uvedl náměstek primátora Radek Popelka (ANO).
Do Jihlavy, která má kolem 54.000 obyvatel, chce radnice přivést i vodu z nádrže Švihov na Želivce. Už kvůli tomu staví na druhém konci města vodojem Bukovno. "Díky tomu se Jihlava bude moci rozvíjet v dalších desítkách let," uvedl náměstek.
Pístovské rybníky jsou podle Kružíkové případně schopné zásobovat vodou třetinu Jihlavy. Soustavu chce město s pomocí dotací opravit do čtyř let. "Je pro nás stále důležitá jak z hlediska vodohospodářského, tak i protipovodňového. Proto se do ní investuje," uvedl Popelka. Opravy se týkají hrází, bezpečnostních přepadů a kde je to možné, i odbahnění.
Opravený je už největší rybník Lužný s 12 hektary plochy, stálo to 18,2 milionu korun. Stavbaři teď pracují na nejmenším Silničním rybníku s rozlohou 2,2 hektaru, jehož úpravy budou za 5,9 milionu korun. Pracují také na rybníku Luční, který nepatří mezi vodárenské, ale má důležitou protipovodňovou funkci. Náklady u něj budou 9,7 milionu korun.
Do vodárenské soustavy patří kromě Lužného a Silničního rybníky Lukáš a Vodárenský, který je propojený s rybníkem Kalný. "Kalný nemá svoje výpustní zařízení, slouží spíš k usazení hrubých nečistot, než voda dojde do Vodárenského," podotkla Kružíková.
Dřevěné vodovodní roury se našly u rybníka Luční. U Silničního byl odkrytý i velký dubový špalek, který, zapuštěný do skruže, sloužil v rybníku jako "špunt". Bylo tam také mohutné dřevěné potrubí sloužící jako výpusť do Koželužského potoka. "Rybníky dneska vypadají úplně jinak než ve 14. století," podotkla Kružíková. Když mělo město málo vody, zvedalo hráze nebo nějaké dostavělo.
V území se zachovala bývalá úpravna vody i další historické objekty, včetně devíti samostatných komor pro filtrování vody a technického zařízení, které sloužilo jako pračka písku z těchto filtrů. Veřejnost do vodárenského pásma bez povolení vstupovat nesmí, u cest jsou závory. Za porušení zákazu hrozí pokuta až 50.000 korun.
