Zubři a další velcí kopytníci podle vědců významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Přispívají tím ke vzniku černozemě, což je nejúrodnější druh půdy. Pastevní rezervace velkých kopytníků, mezi něž kromě zubrů patří například divocí koně, tak významně zachycují dusík.
O výsledcích výzkumu, který sledoval zubry a jejich pastviny, informovali vědci Jihočeské univerzity. "Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzivnější mikrobiální aktivitu než kontrolní plochy na okolních sečených loukách. Přirozená pastva tak podporuje ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a jejich schopnost zadržovat vodu," uvedla Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity.
Není pastva jako pastva a pasení jako pasení
V části pastevní rezervace ve středočeských Milovicích o rozloze 125 hektarů, kde velcí kopytníci žijí téměř deset let, se podle odhadů vědců uloží ročně až 390 tun uhlíku.
Podle vědců je to výrazně více než na komerčních pastvinách hospodářských zvířat, kde nadměrné zatížení půdy často vede k jejímu udusání, úbytku organické hmoty, poklesu mikrobiální aktivity a vyplavování dusíkatých látek do povrchových i podzemních vod.
I Česko má své hýčkané zubry a rezervace pro ně
"Velcí kopytníci byli po miliony let součástí vyváženého systému, který byl uhlíkově neutrální. Navíc byli jedním z hlavních činitelů, který vnášel do krajiny potřebnou dynamiku a tím hrál klíčovou roli při vytváření vysoké biologické rozmanitosti," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku.
V Česku žilo na konci loňského roku 164 zubrů evropských. Největší stádo čítající 44 zvířat žilo v rezervaci u Milovic. Druhá největší skupina byla v oboře Židlov v Libereckém kraji, kde je 43 zubrů. Zubřích mláďat se loni v Česku narodilo 21, méně než v předchozích dvou letech.
