Nástěnné kresby staré přes sedm tisíc let, pravěké přívěsky z plžích ulit i stopy středověkých penězokazců. To vše ukrývá Kateřinská jeskyně v Moravském krasu, která nově nabízí speciální archeologické prohlídky. Výzkum vedený Univerzitou Palackého běží od roku 2022 a jeho výsledky jsou natolik unikátní, že se vědci rozhodli podělit o ně s veřejností.
První archeologické prohlídky lákají do podzemí
Do Kateřinské jeskyně v Moravském krasu se dnes vydaly první dvě skupiny návštěvníků, kteří přišli na speciální archeologickou prohlídku. Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci zde začali s výzkumem v roce 2022 a jejich nálezy byly natolik zajímavé, že stálo za to se o ně podělit s těmi, kteří o takovou prohlídku mají zájem, řekla dnes po úvodní prohlídce průvodkyně Dagmar Ludmila Toušková, která se zároveň jako studentka archeologie na výzkumu podílí.
"Tahle jeskyně mě naprosto uchvátila, výzkumu se účastním dva roky a nálezy jsou tak zajímavé, že mi přišlo dobré se o to podělit. Už v minulosti se tady speciální prohlídky dělaly, jmenovalo se to Archeologické léto, ale to bylo pouze v létě. Nyní máme v plánu, že se budou dělat dvě prohlídky vždy poslední neděli v měsíci a uvidíme podle zájmu, jestli třeba ještě nepřidáme třetí," řekla Toušková.
Sondy uvnitř jeskyně odhalují stopy dávných obyvatel
Vedoucí výzkumu Ivana Vostrovská řekla, že dříve se v Kateřinské jeskyni dělaly výzkumy stěn, hledaly se kresby, v čemž nynější výzkum pokračuje a zároveň vědci provedli uvnitř jeskyně 11 sond. "Dříve se zkoumal hlavně vstupní portál, ale uvnitř se moc nepracovalo. Sondy jsme dělali i v blízkosti nástěnných kreseb, jestli nenajdeme nějaké pozůstatky lidské aktivity," řekla Vostrovská.
Nástěnné kresby datované pomocí radiokarbonové metody ukázaly, že nejstarší pocházejí z mladší doby kamenné, tedy neolitu, a jsou staré zhruba 7200 let. Další jsou z doby halštatské z osmého století před naším letopočtem, další nálezy jsou z raného a vrcholného středověku včetně keramiky. "Máme také jeden unikátní nález, a to ulity plže zubovce dunajského. Některé ulity byly i provrtané, takže mohly sloužit jako závěsek či nášivka na oděv. Jednoho jsme datovali také pomocí radiokarbonové metody a pochází ještě z mezolitu z doby zhruba 7000 let před naším letopočtem," řekla Vostrovská.
Nečekaný objev: stopy penězokazců z 15. století
Hodně nečekaným a v podstatě náhodným nálezem posledních dnů se staly plechy z doby po husitských válkách, tedy z 15. století, které poukazují na penězokazeckou činnost. "V plechu byly i otvory po vyražení průbojníkem, ale už jsme nenašli žádnou ražbu, takže nevíme, jestli činnost pokračovala jinde, nebo byli penězokazci odhaleni," řekla Vostrovská. Plechy se podařilo najít tak, že se výzkumníci dívali spíše náhodně do různých zákoutí a mezer mezi kameny, které jindy bývají skryté ve tmě.
Na závěr prohlídky si mohou návštěvníci sami práci archeologa i vyzkoušet u síta, na němž se přesívá hlína z odkryté sondy. Výzkum v jeskyni ještě pokračuje.
