Stovky metrů zábran a speciální padací pasti zachraňují ropuchy obecné u Blatna na Chomutovsku, kde chránění obojživelníci každoročně hynou na silnici při jarním tahu k Blatenskému rybníku. Dobrovolníci z ČSOP je přenášejí do bezpečí. Do budoucna mají ropuchám sloužit dvě nové tůně s vhodnými podmínkami, které nahradí rybník plný ryb.
U Blatna na Chomutovsku vznikají dvě tůně pro ropuchy obecné, které patří mezi zvláště chráněné živočichy. Než budou hotové a budou obojživelníkům poskytovat vše, co k životu potřebují, staví dobrovolníci z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) zábrany bránící tomu, aby žáby končily pod koly aut. Řekl to dnes předseda spolku ČSOP Equilibrium Šimon Suchopárek.
Ropuchy zimují v nivě kolem řeky Chomutovky v Bezručově údolí. Každé jaro lezou kolem potoka do stojaté vody Blatenského rybníka, který je v obci. Ropuchy proto musely před stavbou zábran překonávat silnici, kde jejich život často skončil. Suchopárek odhaduje, že se díky zábranám daří zachránit až čtvrtinu zvířat, která by jinak nepřežila. Pokud by se žádné opatření neudělalo, místní populace ropuch by postupně zanikla.
Padací pasti a stovky metrů bariér
Zábrany jsou tak vysoké, aby je žáby nemohly přelézt. "Zvíře jde, narazí na bariéru, a protože jí není schopno překonat, tak jde podél. Každých 25 metrů je podle metodiky umístěná padací past, což je kýbl, který má hrdlo zakopané rovnoběžně s terénem," uvedl předseda spolku. Chycené žáby dobrovolníci přenesou na místo, kde se rozmnoží. Na Chomutovsku kvůli tomu postavili stovky metrů takových zábran.
Cílem ochránců přírody je, aby za několik let vznikly zábrany trvalé, které ropuchy navedou k novým tůním mimo silnici. Suchopárek podotkl, že vybudování naváděcích bariér je poměrně drahé.
V rybníce, kam nyní ropuchy míří, žije hodně ryb, což populaci žab rovněž neprospívá. Nové podmínky by tak měly být lepší, než stávající reprodukční biotop. Důležité je, aby tůně měly pásmo rostlin u břehu, byly v nich vodní rostliny včetně planktonu a úkryty na dně. Podobné opatření vzniklo třeba u Klášterce nad Ohří na Chomutovsku
V Ústeckém kraji žije několik druhů obojživelníků. Celorepublikově jejich počty spíše klesají.
