Zatímco v luxusní soulské čtvrti Kangnam lidé během rekordních veder čelících 42,5 °C spoléhají na nepřetržitě puštěnou klimatizaci, v nedaleké chudinské osadě Gurjong se obyvatelé tísní v provizorních domcích bez stabilní elektřiny. Extrémní teploty v Jižní Koreji tak drasticky obnažují hluboké sociální rozdíly mezi bohatými a chudými.
Vlna veder v jihokorejském Soulu zvýrazňuje rozdíly mezi bohatými a chudými obyvateli měst, píše agentura AFP. V luxusních částech čtvrti Kangnam, kterou proslavil hudební hit z roku 2012 Gangnam Style, si lidé mohou dovolit nepřetržitě zapnutou klimatizaci. Pod moderními výškovými budovami se ale tísní chudinská osada Gurjong, jejíž obyvatelé se před vedrem často nemají kam schovat. Teploty v zemi přitom o víkendu vystoupaly až na 42,5 stupně.
"Je takové vedro, že se těžko dýchá," řekla AFP jedna z obyvatelek Gurjongu, která žije v provizorním domku s manželem a postiženou dcerou. Klimatizaci si podle svých slov nemůže dovolit. V osadě žije podle úřadů zhruba 160 domácností.
Jižní Korea se zmítá v sérii spalujícího počasí – jen za poslední týden země třikrát dosáhla nového historického maxima, přičemž v neděli se teplota vyšplhala až na 42,5 stupně Celsia. Vlny veder však nezasahují všechny sociální vrstvy stejně.
Kangnam je jedna z nejbohatších částí Soulu. Byty v moderních výškových budovách v okolí se prodávají až za 5,4 miliardy wonů (téměř 80 milionů Kč) a jejich obyvatelé mají k dispozici moderní klimatizace i další vybavení. Bulváry tu lemují prodejny značek Ferrari, Lamborghini či Rolls-Royce, módní butiky a restaurace oceněné michelinskými hvězdami.
Pro zdejší rezidenty letošní léto není nijak zvlášť náročné. "Nechávám klimatizaci běžet na plný výkon. Piju ledovou kávu a nosím lehké oblečení," řekl AFP 20letý Čong Un-u. "Zatím je to v pohodě."
V Gurjongu, který se nachází mezi hromadami odpadu, je naopak problémem i spolehlivý přístup k elektřině. Osmdesátiletá Ko Če-ok například sbírá ruční bateriové ventilátory, které bohatší obyvatelé Soulu vyhodili. Ani ty ale podle ní nepřinášejí dostatečnou úlevu. "Jen přežíváme," řekla.
Rozdíly mezi bohatými a chudými v Jižní Koreji se v posledních letech prohlubují. Podle oficiálních údajů měla v roce 2025 nejbohatší pětina obyvatel v průměru 45krát vyšší čisté jmění domácnosti než nejchudší pětina.
Profesor korejských studií Vladimir Tichonov z Univerzity v Oslu označil Gurjong za symbol odloučení městské chudiny od většinové společnosti. Nedostatek klimatizace podle něj může v současných vedrech představovat pro obyvatele osady velmi vážné, možná smrtelné zdravotní riziko.
Gurjong vznikl po vystěhování obyvatel z jiných částí Soulu v rámci přestavby města před olympijskými hrami v roce 1988. Provizorní osada bez řádného plánování je dlouhodobě ohrožena požáry a záplavami, nyní se potýká také s rekordními vedry.
Úřady v Kangnamu přeměnily komunitní centrum na nouzový úkryt před vedrem a zranitelným domácnostem rozdaly chladicí zařízení v hodnotě 67 milionů wonů (990.000 Kč). Ani to ale některým obyvatelům nestačí.
"Když je venku 35 stupňů, uvnitř je přes 40," řekl 65letý Pek So-Hjon. Jeho dům nedávno vyhořel a kvůli vedrům se nyní nemůže uchýlit ani do provizorního přístřešku, kde dočasně žije. Místo toho vyhledal útočiště pod plachtou pár metrů od lesklých mrakodrapů Kangnamu, kde bohatí zůstávají v chladu svých příbytků. "Ležíme venku ve stínu, protože uvnitř se nedá být," dodal.
Vlna veder si v Jižní Koreji podle vládní zdravotnické agentury do úterý vyžádala více než 20 úmrtí. Meteorologická služba varovala před vedry ohrožujícími život a obyvatelé Soulu dostali do telefonů hromadné výzvy, aby zůstali uvnitř.
