Chřipkové příznaky jako únava, horečka nebo bolesti hlavy u lidí, kteří měli klíště, mohou naznačovat infekci přenášenou tímto roztočem. Nejde přitom vždy jen o nejznámější nemoci, jako jsou lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida.
Odborníci z brněnské společnosti Elisabeth Pharmacon vyvinuli test, který dokáže pomocí DNA analýzy identifikovat najednou všechny patogeny, které se na člověka v Česku mohou přenést. Vedlo je k tomu kromě jiného to, že se v tuzemsku začínají objevovat i méně známé nemoci, řekl ředitel společnosti Omar Šerý.
Společnost nyní tuto komplexní analýzu klíštěte nabízí samoplátcům za 4590 korun. Kromě toho má v plánu s testem oslovit také vědecké instituce, které by jej využily k dalšímu bádání.
Testování klíšťat nabízejí i další laboratoře včetně Státní veterinární inspekce nebo Zdravotního ústavu v Ostravě, obvykle se klíšťata testují jen na boreliózu a encefalitidu a test stojí kolem 1500 korun. Infektolog Milan Trojánek ovšem serveru Seznam Zprávy už v minulosti řekl, že člověk se nemusí nakazit ani v případě, že je klíště infikované, testování proto podle něj není nutné.
Změna klimatu přináší nové nemoci
Neurovědec Šerý se boreliózou zabývá dlouhodobě. Jeho společnost poskytuje nemocnicím detekční soupravy pro odhalení této nemoci. Někdy se však lékaři setkávali s tím, že navzdory odpovídajícím příznakům testy boreliózu nepotvrdily. Základní analýzy se pak zaměřují ještě na encefalitidu a ehrlichiózu, patogenů je však výrazně víc.
"Změny klimatu vedou k tomu, že se do Česka s klíšťaty dostávají nemoci známé spíše z jižních států a z východu, jako jsou ricketsióza, tularémie nebo různé, v naší zemi neznámé virózy jako například horečka Kemerovo/Tribeč," sdělil Šerý. Běžné mikrobiologické laboratoře však podle něj neposkytují metody pro diagnostiku těchto virů a bakterií. Infekce se přitom projevují podobně jako borelióza nebo klíšťová encefalitida. "Pacienty trápí horečky, bolesti kloubů, hlavy, záněty mozkových blan. Pokud ale lékaři přesně nevědí, o jakou nemoc se jedná, nemohou ji správně léčit," uvedl.
Než tedy testovat jednu nemoc, usilovali vědci o diagnostický nástroj, který určí jakýkoliv patogen v klíštěti. Do této podoby jej vyvinuli na jaře. "Využíváme velmi citlivou americkou technologii, která může detekovat až 50 patogenů. Zaměřili jsme se na ty patogeny, které jsou nebezpečné a na člověka přenášené v Česku a okolních státech. Je jich 29," doplnil Petr Králík, který se na vývoji podílel.
Infekcí z klíšťat není málo. Dostanete je i ve městech
Data o infekčních chorobách přenášených zveřejňuje každý měsíc Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nejčastější lymskou boreliózou se loni nakazilo přes 4000 lidí, letos do konce června 1313. Klíšťovou encefalitidou pak loni onemocnělo 670 a letos zatím 167 lidí. Ostatní onemocnění jsou méně častá, tularémii lékaři loni zaznamenali v 69 případech, letos ve 24 a ricketsiózy byly zaznamenané čtyři loni a letos dosud žádná.
Klíšťata nalezená ve volné přírodě pravidelně na výskyt borelií testují i hygienické stanice. Například v Praze se v roce 2023 pohyboval podle zveřejněných výsledků podíl nakažených klíšťat od čtyř do 36 procent v závislosti na lokalitě. Zhruba každé třetí klíště bylo infikované například v Divoké Šárce, Satalické oboře na severu Prahy nebo v parku Stromovka.
Podle Králíka nová testovací sada přispěje k rozšíření vědění o klíšťatech a umožní připravit se i na patogeny, které se do Česka mohou dostat. Zmínil třeba závažné nakažlivé virové onemocnění Krymsko-konžská hemoragická horečka, jejíž původce se objevuje v klíšťatech v Maďarsku a na Balkáně. Elisabeth Pharmacon se kromě diagnostických analýz pro veřejnost zaměřuje také na výrobu diagnostických zdravotnických prostředků in vitro používaných v laboratořích. Zaměstnává 30 lidí, roční obrat se pohybuje okolo 40 milionů korun.
