Pražané by neměli podceňovat riziko nákazy lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Klíšťata ve městech začínají být díky efektu tepelného ostrova aktivní dříve, obvykle v březnu, a zůstávají aktivní do listopadu.
Pražské parky, vnitrobloky a lesoparky jim poskytují ideální mikroklima. řekla mluvčí pražské hygienické stanice (HSHMP) Petra Batók.
"Pražské parky a lesoparky vytvářejí specifické mikroklima, kde se klíšťatům mimořádně daří, a riziko nákazy je tak pro obyvatele metropole reálné již při běžné procházce. Právě březen je z epidemiologického hlediska kritickým zlomem, kdy s rostoucími teplotami evidujeme první případy infekcí," uvedla ředitelka protiepidemického odboru HSHMP Martina Marešová.
Klíšťata začínají být aktivní, pokud se teplota stabilně pohybuje nad sedmi stupni Celsia. "Klíčem k ochraně zůstává vedle očkování proti encefalitidě včasná bariérová ochrana a důsledná kontrola po návratu z přírody," doplnila Marešová. Hygienici také doporučují používat i ve městě repelenty.
Lymská borelióza naprosto vede
V Praze se loni klíšťovou encefalitidou nakazilo 32 lidí, meziročně méně. Lymskou boreliózou onemocnělo 836 lidí, což je asi čtyřikrát více než v roce 2024. Podle Batók může být nárůst způsoben změnou v hlášení nemoci. V roce 2023 bylo případů zhruba 100. U obou infekcí je nemocnost v Praze nižší než celorepublikový průměr.
"Ačkoliv statistiky nemocnosti v Praze dlouhodobě vykazují nižší hodnoty ve srovnání s celorepublikovým průměrem, naše data získaná při sběru klíšťat potvrzují vysokou míru promořenosti klíšťat lymskou boreliózou přímo v městské zeleni," varovala Marešová. Data za rok 2025 by měli mít hygienici v příštích týdnech. Z rozborů z předchozích let vyplývá, že průměrně je boreliózou nakažené každé čtvrté klíště.
Klíšťata nejčastěji přenášejí klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. Na boreliózu zabírají antibiotika, na encefalitidu zatím neexistuje specifická léčba. Naopak vakcína je zatím jen proti encefalitidě.
