Výdaje rodičů na školní pomůcky se meziročně výrazně nemění, téměř polovina rodičů plánuje utratit za pomůcky stejně jako v loňském roce. S částkou 2000 korun si vystačí 63 procent rodičů, zbylí plánují utratit více, 17 procent přes 3000 korun. Vyplývá to ze srpnového průzkumu agentury NMS.
Prvňáčci stojí víc
Více než 3000 korun mají nachystané zejména rodiče prvňáků. "Nejenže první výprava dítěte do školy začíná dříve, ale rodiče musí počítat také s vyššími výdaji," uvedla agentura. Více než čtvrtina rodičů dětí, které nastupují do první třídy, plánuje útratu vyšší než 3000 korun, mezi rodiči starších dětí je to přitom 15 procent. Podle autorů průzkumu tak rodiče prvňáků utratí za nákup školních pomůcek v průměru o 500 korun více než rodiče dětí, které nastupují do vyšší ročníků.
Rodiče prvňáků také začínají s přípravami do školy dříve, začali už v první polovině srpna, rodiče starších dětí vyčkávají podle průzkumu až do září. "Rodiče mezi 45 až 52 lety mají už starší děti, které nastupují do vyšších ročníků, kde studenti dostávají instrukce, co vše budou potřebovat, až v úvodním týdnu nového školního roku. Není tedy divu, že tito rodiče s nákupy zatím vyčkávají," podotkla Lucie Režná z agentury NMS.
V průzkumu se respondenti také vyjadřovali k výdajům během školního roku. Více než třetina rodičů uvedla, že během školního roku pro ně největší výzvu představují finanční náklady spojené se školou. "Byť tedy nákup pomůcek na začátku školního roku vyjde rodiče v průměru na 2445 korun, další náklady se přidávají v průběhu školního roku," zmiňuje agentura.
Ženy cítí tlak častěji
Finanční náklady jako výzvu číslo jedna spojenou se školním rokem značně častěji uváděly ženy, konkrétně finance jako výzvu označilo 41 procent žen oproti 25 procentům mužů. "Velkou roli zde jistě hrají ženy samoživitelky, pro které jsou výdaje kolem školy výzvou. V průměrných výdajích na pomůcky totiž mezi muži a ženami prakticky rozdíl nevidíme, ale zásadní rozdíl je v celkovém zatížení rozpočtu, kdy si ženy a zejména ženy samoživitelky musí vystačit s celkově nižšími příjmy," dodala Režná.
Z domácností, jejichž čistý příjem nepřesahuje měsíčně 30.000 korun, označilo finance jako hlavní výzvu během školního roku 52 procent rodičů.
Na pravidelné měsíční splátky během školního roku upozorňuje i červencový průzkum Ipsos pro společnost Pluxee, zmiňuje například obědy, dopravu, družinu nebo kroužky. Zhruba dvě pětiny rodičů uvedly, že měsíční výdaje rodičů se pohybují do 2000 korun, čtvrtina rodin utratí 2000 až 3000 korun a 13 procent více než 3000 korun za měsíc. Za školní pomůcky a vybavení pro jedno dítě utratí rodiče podle tohoto průzkumu nejčastěji 2000 až 4000 korun.
Co nejvíc zatěžuje rodinný rozpočet
Téměř dvě třetiny rodičů v průzkumu Ipsos uvedly, že letos zaznamenaly nárůst školních výdajů oproti loňsku, 15 procent dokonce výrazný, a to víc než o pětinu. Největší zátěž podle něj představují mimoškolní aktivity a kroužky, následují povinná školní výbava, dále pak školy v přírodě, výlety či tábory a pravidelné měsíční náklady, jako jsou obědy, jízdné či družina. Podle průzkumu by téměř čtyři pětiny rodičů uvítaly, kdyby jim zaměstnavatel přispěl na náklady spojené s kroužky, školami v přírodě nebo dalšími aktivitami. "Reálně tuto podporu využívá jen malá část zaměstnanců - sedm procent má benefity pro volný čas, které lze použít i na jiné věci, a šest procent dostává cílené příspěvky například na kroužky," sdělila společnost Pluxee, která se zabývá zaměstnaneckými benefity.
On-line průzkumu agentury NMS se od 1. do 5. srpna zúčastnilo 1014 respondentů starších 18 let. Agentura Ipsos provedla průzkum během července, zúčastnilo se ho 1050 lidí.
