Kompenzaci pro ovocnáře za jarní mrazy, které letos způsobily podle odhadu škody mezi jednou miliardou a 1,5 miliardy korun, očekává ministerstvo zemědělství na jaře příštího roku. Resort to dnes uvedl na dotaz ČTK. Škody po letošních mrazech nahlásilo Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF) celkem 507 pěstitelů. V roce 2024, kdy mrazy také způsobily velké škody na úrodě, požádalo o šetření podle fondu 692 pěstitelů ovoce.
Hlášení slouží výhradně ke zmapování situace a nezakládá podle fondu nárok na dotaci. Před dvěma lety, kdy úroda ovoce v důsledku jarních mrazů klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let, nahlásili pěstitelé škodu na 9664 hektarech, letos poškozená plocha podle hlášení činí 8164 hektarů. Inspektoři fondu po sběru dat o škodách ověří rozsah poškození přímo v terénu.
Česká republika podle ministerstva žádost o uvolnění peněz z evropské zemědělské rezervy již zaslala. Evropská komise nicméně žádosti přijímá dvakrát ročně, vždy k 1. dubnu a k 1. listopadu, a následně zahájí vyhodnocování žádosti. "Rozhodnutí Evropské komise o žádosti České republiky, včetně případného uvolnění finančních prostředků, lze tudíž očekávat na jaře příštího roku," uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Ovocnářská unie podle svého předsedy Martina Ludvíka z jarního termínu nadšená není, ocenil ale, že je postup ohledně kompenzací stejný napříč EU, což je podle něj důležité i ve vztahu k obchodním řetězcům a obchodním partnerům ovocnářů. Ludvík to dnes řekl ČTK.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) podle svého dřívějšího vyjádření doufá, že Česko získá od EU finanční pomoc ve výši alespoň jedné čtvrtiny škod způsobených jarními mrazy. Před dvěma lety ministerstvo z EU zajistilo kompenzaci za mrazy víc než 400 milionů korun, což podle Ludvíka představovalo zhruba 30 procent prokázaných škod.
Pokud by podpora za letošní škody byla v podobné úrovni, bylo by to pro ovocnáře akceptovatelné, uvedl Ludvík. "Nikdy není ambicí těchto podpor pěstitelům nahradit plnou úrodu, o kterou přišli. Jde o to, aby měli prostředky na to, aby obor z nějakých ekonomických důvodů neopustili a byli schopni založit úrodu příští," řekl Ludvík.
Pěstitelé letos podobně jako před dvěma lety hlásili zemědělskému fondu poškození na jablkách, kterých se týká až polovina poškozené plochy, dále na švestkách, hruškách, meruňkách, třešních a na jahodách. V roce 2024 se kompenzace vztahovala jen na podniky s propadem úrody o 50 procent, letos hlásili pěstitelé škody nad 30 procent celkové odhadované produkce.
Ohledně situace v ovocnářském sektoru dnes jednali ovocnáři se Šebestyánem. Podle ministra sektor čelí kromě změn klimatu také stárnutí sadů, nedostatku pracovní síly a silné konkurenci levného ovoce z dovozu. "Budoucnost ovocnářství proto závisí na strategickém rozhodování a jasně stanovených prioritách, které umožní sektoru udržet konkurenceschopnost a dlouhodobou udržitelnost," uvedl ministr po jednání v tiskové zprávě.
Ministerstvo pro posílení sektoru připravilo už dříve strategii, která například počítá se stabilizací plochy ovocných sadů na úroveň přibližně 10.000 hektarů s ambicí postupného navýšení až na 12.000 hektarů do roku 2035. Nové výsadby by podle resortu měly přinést vyšší intenzitu pěstování, lepší využívání moderních technologií i důraz na efektivitu produkce. Ovocnáři by se zároveň podle strategie měli více orientovat na menší, ale produktivnější plochy s cílem maximalizovat výnosy a ekonomickou udržitelnost.
Podle Ludvíka je strategie realističtější než poslední strategie z roku 2016. "Prvním úkolem je, abychom zastavili ten výrazný propad, který tady u ovocných sadů posledních deset let je," řekl Ludvík. Zároveň souhlasí s tím, že by se měla řešit problematika pracovní síly nebo změny klimatu.
