Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že bývalý vedoucí tajemník brněnských komunistů Pavel Pilný bude i nadále pobírat snížený důchod. Zamítl jeho kasační stížnost. Na Pilného dopadla právní úprava, která snížila čelným představitelům komunistického režimu starobní důchody.
Konkrétně Pilnému klesla penze o 600 korun měsíčně. Právní úprava podle NSS sleduje legitimní cíl a odráží nutnost vyrovnat se s dřívějším nedemokratickým režimem. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
Norma podle NSS nezasahuje do základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. "Zákon o důchodovém pojištění obsahuje záruky, aby výše důchodu ani po snížení neklesla pod určitou hranici, a aby se tak dotčená osoba nedostala do situace, kdy by ztratila prostředky k obživě," stojí v rozsudku senátu s předsedkyní Lenkou Kaniovou.
V KSČ dělal kariéru, ale přišla mu do toho revoluce
Pilný byl v letech 1988 a 1989 vedoucím tajemníkem Městského výboru Komunistické strany Československa v Brně. Ústav pro studium totalitních režimů jej zařadil na seznam představitelů komunistického režimu a Česká správa sociálního zabezpečení mu snížila penzi. Muž podal žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji zamítl. Správní orgány prý neměly jinou možnost, postupovaly přesně podle právní úpravy, která je pro ně závazná.
Městský soud také odmítl problém předložit Ústavnímu soudu. Dospěl k závěru, že odlišné zacházení s představiteli komunistického režimu není projevem libovůle a sleduje legitimní cíl. Pilný v kasační stížnosti označil rozsudek i předchozí úřední rozhodnutí za projev politicky motivovaného výkonu veřejné moci. Poukázal na to, že se mu krátí jednou přiznaný důchod za období, v němž se řádně zapojoval do systému důchodového pojištění.
Být kdysi vrcholným komunistou dnes nic neznamená
NSS se nejprve vrátil k motivaci politiků, kteří snížení důchodů pro někdejší představitele komunistického režimu prosadili. "Na počátku navrhované právní úpravy stála myšlenka, že za účelem nastolení elementární sociální spravedlnosti v rámci vyrovnání s totalitní minulostí je nezbytné zajistit, aby osoby, které působily na klíčových pozicích v rámci komunistického aparátu, nečerpaly nepřiměřené a společensky neobhajitelné výhody v oblasti důchodového pojištění," konstatoval NSS.
Soud zmínil také to, že podobně postupovaly i jiné postkomunistické země. V případě Polska a Německa v minulosti Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že snížení důchodových dávek představitelům komunistického režimu je akceptovatelné řešení.
"Zvolené řešení není ani nikterak excesivní či svévolné, neboť se týká jen poměrně úzkého okruhu těch nejvýznamnějších představitelů a současně se při stanovení výše důchodu i nadále započítávají roky, během nichž dotčené osoby vykonávaly činnost ve prospěch komunistického režimu. Za toto období dochází pouze k určitému (nikoliv razantnímu) snížení procentní výměry – 300 korun za každý započatý rok," uvedl NSS. Pilný by se nyní ještě mohl se stížností obrátit na Ústavní soud.
