Ochránci přírody na Vysočině se dohodli s 11 zemědělci na vytváření lokalit, v nichž budou celoročně vhodné podmínky pro koroptve polní. Projekt jim umožní prověřit postupy, které by koroptvím v zemědělské krajině pomohly přežít. Z této kdysi nejběžnější lovné zvěře se kvůli scelování polí a používání pesticidů v zemědělství stal chráněný a ohrožený druh, řekl ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Václav Hlaváč.
Pestrá vegetace jako klíč k přežití
Zemědělci začali letos pro koroptve připravovat hektarové pozemky s pestrou vegetací. Opatření, která se v tříletém projektu osvědčí, by se pak mohla promítat do praxe s pomocí dotačních programů. Podle ochránců by to pomohlo i řadě dalších druhů.
Na koroptvích, jež jsou obecně známé, se podle Hlaváče dá dobře ukázat dopad intenzivního hospodaření i na další živočichy, kteří byli dřív na polích a loukách běžně. Koroptví bylo podle odhadů před druhou světovou válkou v Československu okolo šesti milionů, nyní se jejich početnost v ČR odhaduje na 15.000 až 20.000 kusů. Přežívají na okrajích polí a polních cest. "Vývoj jejich početnosti je opravdu dramatický. Je to druh, který ubyl o neuvěřitelných 99 procent," řekl.
Projekt financovaný z evropských dotací
Projekt s rozpočtem okolo čtyř milionů korun zaměřený na koroptve připravili ochránci s pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině, dotuje ho operační program Životní prostředí. Pozemky pro koroptve budou zemědělci udržovat do konce roku 2028 na 15 hektarech na Havlíčkobrodsku a ve Žďárských vrších.
Každý pozemek bude mít rozlohu okolo hektaru. Rozdělený bude do šesti pásů. Musí na něm být vyšší porost, jako je ozimé obilí, kde mohou koroptve ukryté hnízdit, ale také úhor, prosluněné místo, kam mohou vyvést kuřata a louka, na níž najdou dostatek potravy. Na hnízdění a odchování kuřat potřebují koroptve porosty, které nebudou sklízené od května do půli července. V hnízdě může být i 20 vajec.
Bezpečí a výhled — základ koroptvího života
Pozemky určené pro koroptve nesmějí být u lesa ani u vysokých stromů. Snižovalo by to jejich šance na únik před predátory, jimž jsou například draví ptáci, lišky, kuny, ale i domácí kočky. "Koroptev je původně lesostepní druh, potřebuje vidět široko daleko," řekl Hlaváč. Dodal, že vysazování vysokých stromů v zemědělské krajině nesvědčí ani hmyzu, plazům a jiným druhům, protože jsou většinou taky původně stepní nebo lesostepní. Za vhodnější považuje sázení ovocných stromů v kombinaci s keři, jako jsou šípky a trnky, které na mezích v kraji bývaly.
Důvody vymizení koroptví přibližuje nový dokument Koroptev polní v ráji i pekle zemědělské krajiny zveřejněný na platformě YouTube. Záběry pocházející převážně z Vysočiny ochránci natáčeli dva roky. Je to jejich druhý dokument. První, věnovaný návratu bobrů, zveřejnili před dvěma lety.
