Soud v Belfastu ve čtvrtek zprostil viny britského vojáka obžalovaného z vraždy dvou lidí a pokusu o vraždu dalších pěti při takzvané Krvavé neděli 30. ledna 1972 ve městě Londonderry v Severním Irsku. Byl to jediný proces se členem britských výsadkářů v souvislosti s touto událostí.
Během Krvavé neděle zastřelili vojáci 13 neozbrojených účastníků nepovoleného protestního průvodu a dalších 14 zranili, přičemž jeden z nich později zemřel.
"Prohlašuji obžalovaného za nevinného ve všech sedmi bodech," uvedl soudce Patrick Lynch v případu bývalého parašutisty známého kvůli právním důvodům pouze jako "voják F". Své rozhodnutí vysvětlil nedostatkem důkazů. Voják, který podle obžaloby pálil do prchajících protestujících, u soudu svou vinu popřel.
Soudce rozhodnutí vysvětlil tím, že jediné důkazy proti obviněnému byly výpovědi dalších dvou veteránů, z nichž jeden mezitím zemřel, a proto nemohl odpovědět na otázky soudu. Při čtení rozsudku ale soudce uvedl, že výsadkáři z této jednotky ztratili všechnu vojenskou disciplínu. "Ti, co jsou za to zodpovědní, by se měli stydět," doplnil Lynch.
Vina za mrtvé padá na Británii, tvrdí pozůstalí
Voják čelil obvinění z vraždy 22letého Jamese Wraye a 27letého Williama McKinneyho. Bratr druhé z obětí, Mickey McKinney, dnes uvedl, že odpovědnost za oběti Krvavé neděle leží jasně na britském státu.
Incident, při kterém britští vojáci zahájili palbu do protestujících v převážně irském nacionalistickém městě Londonderry, popisuje agentura Reuters jako jeden z rozhodujících momentů nedávné historie Severního Irska. Britská vláda se za něj v roce 2010 omluvila a zabíjení označila za neoprávněné a neospravedlnitelné, všechny snahy o trestní stíhání vojáků však selhaly.
"Pokračující odpírání spravedlnosti rodinám z Krvavé neděle je hluboké zklamání," uvedla premiérka Severního Irska Michelle O'Neilová. Politička irské nacionalistické strany Sinn Féin také vyjádřila svou solidaritu s rodinami a širší komunitou ve městě Derry (další označení pro Londonderry), které dnes podle ní prožívá bolest.
Krvavá neděle se smutně zapsala do historie
Krvavá neděle se stala jedním z klíčových momentů ve tři desetiletí trvajícím sektářském konfliktu mezi převážně katolickými republikány a převážně protestantskými unionisty.
Zatímco první skupina usilovala o připojení Severního Irska k Irské republice, druhá se snažila o jeho setrvání ve svazku s Anglií, Walesem a Skotskem.
Násilnosti, které Britové označují jako Troubles (Nepokoje), si vyžádaly kolem 3500 životů a skončily v roce 1998 podpisem Velkopáteční mírové dohody.
