Kuba přijala nabídku americké humanitární pomoci v hodnotě 100 milionů dolarů (zhruba 2,1 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojené státy pomoc podmínily významnými reformami a také tím, že poskytnuté jídlo a léky bude distribuovat katolická církev, případně důvěryhodná charitativní organizace.
USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v posledních měsících vystupňovaly tlak vůči Kubě, kterou šéf Bílého domu označil za nepřátelský stát, který Washington ve svém sousedství nebude tolerovat. Objevují se také spekulace o možné americké intervenci.
Rubio dnes řekl, že pravděpodobnost uzavření mírové dohody s touto karibskou zemí není v současné chvíli vysoká, ale že USA vždy upřednostňují urovnání sporů dohodou. "Dáváme tomu přednost i s Kubou," poznamenal.
Trump usiluje o změnu komunistického režimu na Kubě. Vůči Havaně zvýšily USA tlak i tím, že ve čtvrtek obvinily dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Čtyřiadevadesátiletý Castro je bez politické funkce, nadále však patří k nejmocnějším mužům v zemi.
Ke změně dnes vyzvala kubánské vedení také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Po dekádách špatného hospodaření a politického útlaku se podle ní nyní situace na Kubě blíží "skutečnému bodu zlomu". "Kubánský lid si zaslouží příležitosti a svobodu, ne další kontrolu a izolaci," uvedla podle agentury AFP na summitu EU-Mexiko.
Spojené státy zavedly vůči Kubě první sankce už v roce 1960 ve snaze přivodit pád režimu, který ovšem přetrvává dosud. Tlak na Kubu, kde je jedinou povolenou stranou komunistická strana a kde vláda potlačuje veškerou opozici, zesílil Trump. Ten už za svého prvního působení v Bílém domě přerušil zlepšování americko-kubánských vztahů zahájené jeho předchůdcem Barackem Obamou. Nyní Kuba čelí energetické krizi, protože USA pohrozily sankcemi dodavatelům energetických surovin na ostrov.
