Jedním z důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby a stavebnictví. Několikanásobný nárůst ceny TNT může v USA zdražit ceny stavebních projektů, ale i energií a v důsledku také spotřebního zboží jako mobilní telefony.
Poslední závod na výrobu TNT byl v USA uzavřen v polovině 80. let kvůli přísným environmentálním předpisům. Ruská válka na Ukrajině potom narušila globální dodavatelský řetězec. Země jako Rusko, ale i Čína již TNT na globální trh nedodávají. Cena výbušniny tak výrazně vzrostla z 0,50 USD na 20 USD za libru (zhruba 0,45 kg).
"To znamená dražší výstavbu, dražší infrastrukturní projekty, dražší výrobu energií, tedy všechny věci, na kterých závisí další růst naší ekonomiky," řekl CNBC prezident Institutu výrobců výbušnin Clark Mica.
Americký Kongres sice schválil výstavbu nové továrny v Kentucky za 435 milionů USD (9,1 miliardy Kč), ta však bude v provozu až od roku 2028, dodala CNBC. Situaci komplikuje i to, že nedostatek se přelil na trh s alternativami TNT, například s výbušninou RDX.
Od mobilů po silnice
Vysoké ceny výbušnin se mohou projevit i v cenách spotřebního zboží. "Bez těchto materiálů nelze těžit důležité minerály, které se používají k výrobě mobilních telefonů. Nelze těžit kamenivo, které se používá jako materiál pro stavbu silnic. V energetice používáme komerční výbušniny k výrobě energie," uvedl Mica.
Na zdražování telefonů tlačí také prudký nárůst cen paměťových čipů v důsledku zájmu o umělou inteligenci (AI). Tento zájem omezil dodávky běžných čipů používaných v chytrých telefonech, uvedl Reuters. Za původce zdražování chytrých telefonů kvůli zájmů o čipy pro AI označil mimo jiné prezident čínského výrobce Xiaomi Lu Wej-ping.
Prezident firmy na distribuci polovodičů Fusion Worldwide Tobey Gonnerman na konci října upozornil, že v období jednoho až dvou měsíců poptávka po paměťových čipech prudce vzrostla a objevil se boj o zboží, který bude nadále sílit. Objednávky jsou dvojnásobné až trojnásobné ve srovnání s tím, co se objevilo v minulosti při jejich nedostatcích.
Velké technologické společnosti, včetně firem Alphabet, Amazon, Meta Platforms, Microsoft a CoreWeave, by letos měly utratit za infrastrukturu pro AI kolem 400 miliard USD (8,4 bilionu korun), odhaduje banka Morgan Stanley.
