Grónský šampion v jízdě se psím spřežením Jørgen Kristensen sleduje, jak oteplování proměňuje jeho domov i tisíciletou tradici Inuitů. Tam, kde dříve býval pevný led a sníh, dnes zůstává jen holá zem. Tání ledovců přináší nejen ekologické dopady, ale i geopolitické zájmy a obavy o budoucnost arktické kultury.
Jorgen Kristensen vyrůstal ve vesnici na severu Grónska, kde se jeho nejbližšími přáteli stali tažní psi jeho nevlastního otce, píše agentura AP. Většina jeho spolužáků byli tmavovlasí Inuité, on byl jiný. Když ho ve škole šikanovali kvůli jeho světlým vlasům zděděným po otci z dánské pevniny, kterého nikdy nepoznal, nacházel útěchu u psů, kteří se k němu vždy přidali.
Poprvé se psy sám vyrazil na rybolov, když mu bylo devět let. Probudili v něm celoživotní vášeň a odstartovali Kristensenovu kariéru pětinásobného grónského šampiona v závodech psích spřežení.
"Byl jsem ještě malý kluk. Ale o mnoho let později jsem začal přemýšlet o tom, proč mám psy tak rád. Byli mi velkou oporou. Povzbudili mě, když jsem byl smutný," řekl 62letý Kristensen.
Tradice stará tisíc let
Více než 1000 let tahali psi saně napříč Arktidou pro lovce tuleňů a rybáře z řad Inuitů. Letos v zimě to však ve městě Ilulissat, asi 300 kilometrů severně od polárního kruhu, není možné.
Místo klouzání po sněhu a ledu se Kristensenovy saně odrážejí od země a kamenů. Muž ukazuje na kopce a říká, že si nepamatuje, kdy naposledy v lednu nebyl v zátoce sníh ani led.
Tající permafrost a praskající infrastruktura
Kvůli rostoucím teplotám v Ilulissatu taje permafrost, propadají se budovy a praská potrubí. Oteplování však má také důsledky, které se šíří do okolního světa.
Nedaleký ledovec Sermeq Kujalleq je podle organizace UNESCO jedním z nejrychleji se pohybujících a nejaktivnějších ledovců na planetě. Do moře uvolňuje více ledových ker než jakýkoli jiný ledovec mimo Antarktidu. V důsledku globálního oteplování ledovec ustupuje a odlamují se z něj masy ledu rychleji než kdykoli dříve, což podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) významně přispívá ke zvyšování hladiny moří od Evropy až po tichomořské ostrovy.
Nerostné bohatství a geopolitické napětí
Tající led by mohl odhalit dosud nevyužitá ložiska důležitých nerostných surovin. Mnoho Gróňanů se domnívá, že právě proto americký prezident Donald Trump proměnil jejich ostrov v geopoliticky citlivé místo. Podle nich to souvisí s jeho požadavky na vlastnictví ostrova a s předchozími výroky, že by Spojené státy mohly ostrov získat i silou.
V 80. letech se zimní teploty v Ilulissatu pravidelně pohybovaly kolem minus 25 stupňů Celsia, řekl Kristensen. Dnes však podle něj často teplota stoupne nad bod mrazu. Někdy může být až deset stupňů Celsia. Kristensen řekl, že nyní musí nasbírat sníh, aby měli psi během cesty co pít, protože podél trasy už žádný není.
Ačkoli se Gróňané vždy přizpůsobili a v budoucnu by mohli mít psí spřežení s koly, ztráta ledu je hluboce zasahuje, řekl Kristensen, který nyní provozuje vlastní společnost a ukazuje turistům svou arktickou vlast. "Pokud přijdeme o psí spřežení, ztratíme velkou část naší kultury. To mě děsí," řekl, sevřel rty a slzy mu stouply do očí.
Led jako most mezi komunitami
Ledové kry fungují jako velké mosty, které spojují Gróňany s loveckými revíry, ale také s dalšími inuitskými komunitami v Arktidě v Kanadě, Spojených státech a Rusku.
"Když dříve moře zmrzlo, cítili jsme se podél celého pobřeží zcela volní a mohli jsme se rozhodnout, kam se vydáme," řekl Kristensen. Letos v lednu žádný led nebyl. Jízda po ledu na psím spřežení je jako být "zcela bez hranic, jako na nejdelší a nejširší dálnici na světě. Nemít to je velká ztráta", řekl.
Mnoho Gróňanů se podle AP shoduje, že tání ledu je důvodem, proč prezident Trump, který klimatické změny označil za "největší podvod všech dob", chce tento ostrov vlastnit.
Vysvětlovat změny světa turistům i dětem
Kristensen řekl, že se snaží vysvětlit důsledky globálního oteplování turistům, které bere na výlety na psích spřeženích nebo na prohlídky ledovců. Říká jim, že grónské ledovce jsou stejně důležité jako amazonský deštný prales v Brazílii.
Mezinárodní summity, jako například klimatická konference OSN v listopadu v brazilském Belémě, který je bránou do Amazonie, hrají svou roli. Stejně důležité je však učit děti po celém světě o významu ledu a oceánů, podobně jako matematiku. "Pokud nezačneme u dětí, nemůžeme pro přírodu udělat nic. Můžeme ji jen zničit," řekl Kristensen.
