Letecká záchranná služba (LZS) funguje na území České republiky od roku 1987 a od té doby prošla mnoha změnami. Dnes pokrývá prakticky celé území státu, přičemž deset základen provozují soukromé firmy, armáda a policie. Jaká je její historie a jaké změny ji čekají v příštích letech?
- Letecká záchranná služba (LZS) funguje na území České republiky od roku 1987, vrtulníky letecké záchranky dnes pokrývají prakticky celé území státu, a to i díky tomu, že někdejší Československo patřilo ve střední a východní Evropě k průkopníkům tohoto druhu zdravotnické pomoci. Dnes v ČR funguje deset základen letecké záchranky, z nichž osm provozují soukromé firmy, jednu má na starosti armáda a jednu policie.
- Loni v létě vláda schválila koncepci, podle které by se od roku 2028 měla do LZS víc zapojit policie, která bude létat v Praze, Brně a Ostravě. Jedna základna podle koncepce zůstane armádní a na zbylé vypíše ministerstvo zdravotnictví veřejnou zakázku. Soukromníci budou provozovat sedm základen, proti dnešnímu stavu totiž jedno stanoviště letecké záchranky přibude, a to v Karlovarském kraji. Vláda dnes se vznikem LZS v tomto regionu souhlasila, letecká záchranka by měla v kraji fungovat od roku 2027.
- Po roce 2028 provoz LZS utlumí armáda, pro stanoviště v Praze, Plzni a Karlových Varech bude nicméně poskytovat posádku lékaře a zdravotnického záchranáře. Proti současnosti přibudou dvě stanoviště s nepřetržitým provozem v Jihlavě a Olomouci, pouze na denní zásahy budou vrtulníky vzlétat z Ústí nad Labem, Liberce a Karlových Varů.
- Nestarší základna s volacím znakem Kryštof 01 je od roku 1987 na pražském ruzyňském letišti, její provoz zabezpečuje policie. Do roku 2020 působil policejní vrtulník také z Brna, nyní odtud ale létá soukromý provozovatel. Armádní letci pak mají na starosti stanoviště letecké záchranky v Plzni, základnu mají na letišti v Líních. Do prosince 2000 armáda létala i z Českých Budějovic. O dalším utlumení provozu LZS armádou hovoří koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 schválená v prosinci 2023 vládou.
- Současný model, kdy osm z deseti základen letecké záchranky provozují soukromé firmy, funguje od začátku roku 2021 na základě výběrového řízení, které v roce 2019 vypsalo ministerstvo zdravotnictví. Tendr pro roky 2021 až 2028 vyhrály společnosti DSA a Air Transport Europe (ATE), na provoz letecké záchranné služby mělo během osmi let jít 3,8 miliardy korun. DSA připadlo šest základen (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Liberec a Ústí nad Labem), ATE pak dvě (Olomouc a Ostrava).
- V roce 2017 vláda sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky zvažovala svěřit provoz letecké záchranné služby státnímu podniku, nakonec ale v roce 2019 kabinet Andreje Babiše (ANO) od tohoto záměru ustoupil. Důvodem byly vysoké počáteční náklady na technologie i potřeba 30 pilotů, které by nestihla vyškolit. Nakonec se vypsal tendr, v jehož rámci se mimo jiné snížil na polovinu počet základen provozovaných policií a armádou.
- Letecká záchranka přepravuje pacienty z místa nehody do nemocnice, ale i mezi zdravotnickými zařízeními. Jedno stanoviště LZS připadá v ČR na asi milion obyvatel, v Rakousku se složitějším terénem na 343.000 a v Polsku na 2,25 milionu lidí. Vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů.
- Vrtulníková Letecká záchranná služba v Československu nevznikla na jaře 1987 úplně na zelené louce, zdejší lékaři měli dlouholeté zkušenosti s přepravou pacientů mezi nemocnicemi, většinou s letouny L-200 Morava. Piloti vrtulníků zase od 60. let minulého století získávali zkušenosti se záchranou lidí, často z nepřístupného horského terénu. Úplně první přeprava nemocného helikoptérou se ovšem uskutečnila v srpnu 1956, kdy Mil Mi-4 dovezl zraněného z Terezína do vojenské nemocnice ve Střešovicích.
- O necelé čtyři roky později, v únoru 1960, například v Ostravě použili vrtulník stejného typu k přepravě horníků, zraněných při závalu, z nemocnice na mošnovské letiště, odkud pak pokračovali letadlem k léčení do Prahy. Z 60. let jsou pak zprávy o využití vrtulníků k letecké záchranné službě na východním Slovensku, helikoptéry pomáhaly i při povodních v roce 1965 a v září téhož roku jeden stroj Mi-4 posloužil k záchraně jugoslávské horolezkyně ve Vysokých Tatrách.
- Právě ve slovenských velehorách nalezly vrtulníky v průběhu 60. a 70. let velké uplatnění, většinou ale sloužily k dopravě záchranářů. Zatímco ve slovenských horách se v trochu improvizovaných podmínkách - vrtulníky někdy poskytovalo ministerstvo vnitra, jindy letecký podnik Slov-air - letecká záchranka zavedla, v českém prostředí se, tedy až na výjimky při vojenských akcích, vrtulníky pro zdravotnické potřeby prakticky nepoužívaly.
- Nový přístup se začal rýsovat v roce 1977, kdy federální ministerstvo vnitra (FMV) začalo pod vlivem zkušenosti ze zahraničí uvažovat o vzniku celostátní letecké záchranky. Dalšími impulzy se staly kongresy leteckých záchranek, které se v letech 1980 a 1985 konaly v Mnichově a Curychu. Zejména pak druhý z nich, jehož se účastnila i čs. delegace a pod jehož vlivem vznikla skupina specialistů z letectví, zdravotnictví a horské služby, která připravila koncepci a později řídila zavádění letecké záchranky v Československu.
- Na vzniku LZS se pak vedle ministerstva vnitra podílela i federální ministerstva zdravotnictví a dopravy, peníze poskytla i Česká státní pojišťovna. Původně se uvažovalo o pořízení moderních západních strojů, nakonec ale záchranka začala používat sovětské Mi-2, patřící do resortu ministerstva vnitra. První zkušební fáze trvala od dubna do května 1987, v druhé etapě od půlky července do konce září 1987 pak z Ruzyně létal vrtulník Slov-airu. Do běžného provozu byla základna LZS pro zásahy v Praze a středních Čechách uvedena 1. dubna 1988.
- Postupně vznikaly další stanice a před rozdělením společného státu jich bylo 18, z toho 11 na území ČR. Na začátku 90. let minulého století nevyhovující helikoptéry sovětské konstrukce nahradily modernější západní stroje, od roku 1992 pak začaly záchranku provozovat i soukromé společnosti. Dnes je v České republice deset stanic: v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Liberci (v roce 1994 zanikla základna v Havlíčkově Brodě).
