Litevská vláda plánuje v příštích třech letech vyškolit více než 22 000 lidí včetně školáků v sestrojování a ovládání dronů. Učit se to budou v devíti nových výcvikových střediscích.
Bezpilotní prostředky hojně používají ve válce Rusko i Ukrajina, které je využívají k útokům i průzkumu. To ukázalo potřebu nového průmyslu i vyškolených pilotů.
Litevský projekt si podle ministerstva obrany klade za cíl posílit dovednosti veřejnosti v pilotování i sestrojování bezpilotních letounů a také rozšířit výcvik v oblasti civilního odboje.
Ve vzdělávání pomůže i mobilní aplikace
Program podle LRT přijde na 3,3 milionu eur (přes 80 milionů korun) a má financovat mimo jiné vybavení v podobě takzvaných FPV dronů, které jsou vybaveny kamerami, i vzdělávací mobilní aplikaci.
První tři výcviková střediska se mají otevřít letos v září a zbývajících šest do roku 2028. Vláda v nich plánuje proškolit během tří let 15 500 dospělých a 7000 dětí, uvedla ministryně obrany Dovilé Šakalienéová.
Litva má vedle Ruska rizikovou polohu
Litva se době ruské války proti Ukrajině zaměřuje stále více na technologie bezpilotních letounů, podotkla stanice LRT. Třímilionová země leží v Pobaltí na východním křídle Severoatlantické aliance a sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí a také s Běloruskem, jehož autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko poskytl ruským invazním jednotkám zázemí pro jejich vpád na Ukrajinu v únoru 2022.
Všechny tři pobaltské země, které bývaly součástí Sovětského svazu, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu podpořily napadenou zemi a kvůli obavám z Ruska mimo jiné navyšují své výdaje na obranu. Všechny tři státy, které jsou členy Severoatlantické aliance i Evropské unie, mají společné hranice buď s Ruskem či s Běloruskem, nebo s oběma.
