Napříč Francií se dnes konají protesty proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, vládním elitám a úsporným krokům vlády. Organizátoři z protestního hnutí Bloquons tout (Blokujme všechno) si dalo za cíl zablokovat některé dopravní uzly a firmy. Podle agentury Reuters protestující narušovali dopravu, zapalovali popelnice a někde se střetli s policií. Zadrženo bylo téměř 300 lidí. Francouzský ministr vnitra Bruno Retailleau varoval, že později odpoledne by se k protestujícím mohly připojit radikálnější skupiny.
Politická nestabilita a hněv vůči Macronovi
Desetitisíce příslušníků bezpečnostních sil, které byly rozmístěny po celé zemi, odstraňovaly blokády co nejrychleji, uvedly úřady. Francii tak podle nich prozatím přes některé potyčky blokády neochromily, uvedl Reuters.
Mnoho demonstrantů dalo průchod hněvu vůči Macronovi, který čelí politické nestabilitě poté, co se parlamentní opozice v pondělí rozhodla nevyslovit důvěru vládě premiéra Françoise Bayroua. Křeslo ministerského předsedy dnes převzal další centrista, dosavadní ministr obrany Sébastien Lecornu, pro něhož je hlavní výzvou zkrocení rostoucího zadlužení země.
Napětí v ulicích a hrozba radikalizace
V Paříži dnes policie použila slzný plyn proti mladým lidem blokujícím vchod do jedné ze středních škol a hasiči odstraňovali ohořelé předměty z barikády. Policie uvedla, že zabránila velké skupině asi 1000 protestujících ve vstupu na vlakové nádraží Gare du Nord.
"Očekávala jsem buď rozpuštění (parlamentu), nebo levicového premiéra, a my nemáme ani jedno, je to frustrující," řekla podle Reuters 18letá studentka Lisa Venierová, která byla mezi demonstranty poblíž nádraží.
Ministr vnitra Retailleau varoval, že do protestních shromáždění plánovaných na pozdější část dne by se mohly zapojit radikální levicové skupiny, což by mohlo vést k násilnostem.
Hnutí Bloquons tout nemá centralizované vedení a je organizováno na sociálních sítích. Podle expertů vzešlo od krajně pravicových skupin, ale postupně ho převzala levice a krajní levice. Nyní je přirovnáváno k protestům takzvaných Žlutých vest z roku 2018, které původně reagovalo na zdražení pohonných hmot, ale přerostlo v širší hnutí proti Macronovi a jeho plánům na ekonomické reformy.
