Pražská zoologická zahrada vůbec poprvé odchovává ptačí mládě kondora menšího pomocí takzvané "maňáskové" metody. Chovatelé mládě krmí speciální rukavicí imitující hlavu dospělého ptáka, aby si na člověka nevytvořilo vazbu. Rodičovský pár totiž přestal o mládě pečovat.
Pražská zoo je jednou ze tří institucí v Evropě, které tento druh ptáka chovají. "Aby nedošlo k takzvanému vtištění, snažíme se minimalizovat přímý kontakt mláděte s člověkem. Kdyby si mládě vtisklo podobu člověka, mělo by do budoucna problém s navazováním partnerského vztahu," uvedl kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. Díky maňáskovi imitujícímu dospělého kondora se tak podaří odchovat jedince co nejpřirozeněji se správnými návyky, dodal.
Zoo Praha v minulosti tuto metodu využila například při odchovu supa mrchožravého, krasky jávské nebo dvojzoborožce nosorožčího, u kondora menšího ji uplatňuje poprvé.
Není maňásek jako maňásek
Maňásci používaní při krmení mláďat musí mít výrazné znaky typické pro dospělce daného druhu – například zbarvení hlavy, tvar a velikost zobáku či várazné hrdlo. V případě kondora menšího jde o typicky lysou žlutou hlavu.
Současné mládě je staré zhruba 20 dní a zatím se živí staženými myšími holaty. "Zatím jde vše dobře, ale chovatelé zůstávají obezřetní. K úspěšnému odchovu totiž ještě vede dlouhá cesta," uvedla zahrada.
Kondoři jsou cenění, venku jim hrozí nebezpečí
Kondoři společně se supy čelí ve volné přírodě mnoha hrozbám, často spojených s lidskou činností. Mezi hlavní patří otravy z pozření masa uhynulého dobytka se zbytky nebezpečných léčiv či otravy těžkými kovy. Ptáci hynou i následky zásahu elektrickým proudem nebo kvůli kolizím s dopravními prostředky. Problémem je na některých místech i nedostatek potravy či narušování a úbytek přirozeného prostředí.
Kondora menšího ze Střední a Jižní Ameriky chová Zoo Praha od roku 2014. První, tehdy přirozený odchov se v ní zdařil v roce 2022. Lidé naleznou kondory menší ve voliéře poblíž jižního vstupu v dolní části areálu.
