Řada studií, které v posledních měsících informovaly o nálezech mikroplastů a nanoplastů (MNP) v lidských orgánech, čelí kritice odborné veřejnosti. Podle části vědců mohou být jejich výsledky zkresleny vnější kontaminací vzorků nebo metodickými chybami vedoucími k falešně pozitivním nálezům.
O pochybnostech kolem těchto studií informoval deník The Guardian. Předmětem diskuse jsou především práce, které identifikovaly plastové částice v mozku, varlatech, placentách či tepnách.
Pozornost vzbudila zejména studie z minulého února publikovaná v časopise Nature Medicine. Ta popisovala rostoucí trend výskytu MNP v mozkové tkáni u pitevních vzorků z let 1997 až 2024.
Skupina kritiků však v listopadu upozornila na zásadní metodologické nedostatky analýzy. "Studie se podle všeho potýká s metodologickými problémy, jako je omezená kontrola kontaminace a chybějící validační kroky, což může ovlivnit spolehlivost uváděných koncentrací," uvedli v dopise vědci.
Falešně pozitivní výsledky z lidského tuku?
"Ten článek o mikroplastech v mozku je vtip," řekl jeden z autorů dopisu, doktor Dušan Materič z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí v Německu. "Je známo, že tuk vytváří falešně pozitivní výsledky pro polyethylen. Mozek tvoří přibližně z 60 procent tuk."
Materič a jeho kolegové naznačili, že možným vysvětlením zvýšeného výskytu plastů v mozku by tak mohla být rostoucí míra obezity. "Ta práce je opravdu špatná a je velmi snadno vysvětlitelné, proč je chybná," dodal Materič s tím, že existují vážné pochybnosti o více než polovině velmi vlivných prací informujících o mikroplastech v biologické tkáni.
Plasty z operačních sálů?
Kritice čelí i výzkum spojující nanoplasty v krčních tepnách s vyšším rizikem infarktu. Podle kritiků autoři studie neprovedli testy takzvaných slepých vzorků přímo na operačních sálech. Slepé vzorky přitom slouží k vyloučení kontaminace z okolního prostředí, například z plastových pomůcek či vzduchu.
Odborníci zdůrazňují, že měření MNP v pevných tkáních je mimořádně složité. "Je to stále velmi mladý obor. U pevných tkání je potíž v tom, že se vzorky obvykle odebírají na operačním sále, který je plný plastů," vysvětlila profesorka Marja Lamoreeová ze Svobodné univerzity v Amsterdamu.
Hledání mikroplastů v kupce sena
Zlepšení kvality měření MNP v lidském těle je podle vědců zásadní. Nekvalitní důkazy podle nich mohou vést k šíření poplašných zpráv. Materič dodal, že nekvalitní studie by mohly pomoci lobbistům plastikářského průmyslu zlehčovat známá rizika znečištění životního prostředí plasty.
Frederic Béen z Amsterdamské univerzity však uvedl, že se metody měření plastových částic v těle rychle zlepšují. "Myslím, že je stále méně pochyb o tom, že MNP v tkáních jsou. Výzvou zůstává zjistit přesně kolik," uvedl na závěr.
Od 50. let 20. století se výroba plastů zvýšila 200krát a do roku 2060 se má téměř ztrojnásobit na více než miliardu tun vyrobeného plastu ročně. Tato masivní výroba s sebou nese drtivé následky: plastový odpad v celkovém objemu osm miliard tun dnes zamořuje planetu od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceánské příkopy.
