V dnešní digitální době je zrak jedním z nejohroženějších smyslů, o jehož zdraví je třeba pečovat od útlého věku až po seniorská léta. Jak předcházet nejčastějším očním vadám, jaké moderní technologie mohou pomoci při jejich řešení a jaký vliv má náš životní styl a genetika na zdraví našich očí? Na tyto a další otázky nám odpověděl optometrista MARTIN BARTOŠ.
Skoro se zdá, jako by lidé bez brýlí byli za chvíli v menšině. Riziko různých potíží číhá na každého – od dítěte až po seniorský věk. Pojďme to probrat popořadě. Řekněme, že jsem zodpovědný rodič, který nechce nic podcenit. Čeho si mám všímat u svého dítěte? Jaké oční vady u dětí vídáte nejčastěji a v jakém věku se začínají objevovat?
Tato otázka by asi byla vhodnější pro dětského oftalmologa, který už u miminek řeší problémy, jako je třeba vrozený šedý zákal a další vrozené vady. Nicméně většinu problémů by měl odhalit pediatr na běžných preventivních prohlídkách. Co se týče výskytu refrakčních vad, u dětí v předškolním věku je velmi často přítomna dalekozrakost. Pokud nedosahuje vysokých hodnot a nevede k šilhání, považuje se za normální a neřeší se. Pokud se v předškolním věku projeví krátkozrakost, zcela určitě by rodiče měli navštívit dětského očního lékaře, ten udělá náležitá opatření. A čeho si u dětí všímat? Zavírání jednoho oka, mžourání, protírání si očí nebo narážení do předmětů v prostoru. Asi tak do jednoho roku je normální, že dětem občas ujede jedno oko. Avšak pokud se kouká trvale jiným směrem, nemá smysl čekat do jednoho roku a je potřeba to řešit hned.
Jsou tyto vady většinou dědičné, nebo hrají větší roli vnější faktory – a případně jaké?
Genetické předpoklady tu určitě hrají roli. Když do optiky přijde dítě v předškolním věku pro první brýle na dalekozrakost, doprovázejí ho většinou rodiče, kteří v dětství byli nebo stále jsou sami dalekozrací. Dalekozrakost se může růstem oka upravit. To je rozdíl od krátkozrakosti, kde růst oka vadu zhoršuje. Ale zase nelze vše svádět na genetiku, to by bylo přehnané.
Do kolika let se u dětí, co se týče preventivních kontrol, mohu spolehnout na prohlídky u pediatra? Mám i v rámci prevence raději sám vyhledat dětského očního lékaře? A odkdy se mohu u dítěte obrátit na optometristu v optice?
Věková hranice, kdy může optometrista podle české legislativy vyšetřit samostatně bez dozoru refrakční vadu nebo aplikovat kontaktní čočky, je stanovena na 15 let. Je otázkou diskuze, zda by se mohla snížit třeba na 10 let. Zcela určitě je v rámci optometristické obce dost odborníků, kteří jsou ochotni se věnovat dětem a odlehčit přetížený zdravotnický systém. Najít očního lékaře nebo přijatelný termín vyšetření je v současné době dost obtížné.
Co mohu jako rodič udělat pro zdravý zrak svých dětí? Dá se nějak vyhnout diagnóze krátkozrakosti, když ji máme v rodině? Bije se na poplach kvůli mobilům a tabletům – hrají opravdu ve zhoršování zraku na dálku tak velkou roli?
Zcela určitě se dají udělat preventivní opatření, ať už v rodině krátkozrakost je, nebo není. Kvůli životnímu stylu dítěte může totiž vzniknout. Preventivní opatření jsou základem a jsou jednoduchá, ale v současné době pro děti neatraktivní. Je to hlavně pobyt venku, na přirozeném denním světle. I když si to neuvědomujeme, tak i venku pod mrakem je stále řádově více světla než v místnosti. Dalším faktorem je pracovní vzdálenost na blízko, která by měla být větší nebo rovna délce pažní kosti. Zkrátka ruka ohnutá do písmene L je v pořádku, ale do písmene V je to už moc blízko. U mobilů tedy situace souvisí s pracovní vzdáleností i osvětlením. Venku je na mobil špatně vidět, proto je lepší být uvnitř kvůli jasu. A protože je mobil příliš malý, drží se s rukama do písmene V, tedy moc blízko. Na tablet bude dítě koukat pravděpodobně z větší vzdálenosti. Tím ale nechci říkat, že je to v pořádku.
Jaké jsou nejmodernější možnosti řešení krátkozrakosti? Lze vývoj krátkozrakosti u dětí nějak zpomalit, nebo dokonce úplně zastavit?
Pokud už jsou preventivní opatření nedostatečná a krátkozrakost propukne, máme v současné době silně vědecky podložené způsoby řešení, které výrazně zpomalují růst krátkozrakosti, jako například technologie D.I.M.S. v brýlových čočkách Miyosmart. Bohužel se stává, že oční lékař váhá s doporučením této technologie a vyčkává, co se bude dít. Teprve když dojde k nárůstu dioptrií, D.I.M.S. doporučí. Tím se může promarnit situace, kdy tato technologie může pomoci nejvíce – a to je na začátku. Je nutné si také uvědomit, že se primárně nebojuje s dioptriemi, ale s délkou oka. Kvůli delšímu oku se namáhají oční struktury a v pozdějším věku může dojít k jejich poškození. Dokonce i invaliditě, což ve výsledku může zatížit daňové poplatníky. Jestli si dobře pamatuji čísla z Číny, krátkozrakost zabírá jako příčina pracovní neschopnosti z důvodu onemocnění očí celou jednu čtvrtinu všech případů.
Léta běží, člověk se ani nenaděje a už je tu čas, kdy si musíme dávat mobil či jídelní lístek dál od očí. Bez brýlí to tak od středního věku dělá skoro každý. Opravdu se tomu nedá nějak vyhnout?
Příznaky zhoršeného vidění do blízka mohou být pociťovány už pozdními třicátníky. Takové ty typické příznaky presbyopie neboli vetchozrakosti popsané v otázce se většinou projeví do 45 let. Tato situace je normální a vyhnout se jí nedá. Je způsobena ztrátou pružnosti oční čočky. Nicméně přiznat si, že už to není ideální, je těžké. U lidí, již brýle nosí, je situace mírně odlišná od těch, kteří brýle dosud nenosili vůbec.
Kdy je vhodné zajít s presbyopií k optometristovi do optiky a kdy už je nutná návštěva očního lékaře? Nestačí aspoň zpočátku „drogeriové“ brýle?
Většina z těch, kdo brýle nosí, chodí pravidelně do očních optik, kde optometrista tento stav odhalí a navrhne řešení. Existují brýlové čočky SYNC s podporou akomodace do blízka nebo brýlové čočky VisuPro s pokročilým zaostřováním vhodné pro „začínající“ presbyopy. U klientů, kteří brýle v životě nenosili, je situace odlišná. Většina z nich s prvními příznaky neběží do oční optiky, raději trpí a situaci zvládají vůlí, „dlouhýma rukama“, dostatkem světla nebo situaci řeší náhodně a okamžitě, když si v drogerii vyzkoušejí „hotovky“. Takoví klienti se do očních optik třeba ani nedostanou, a přitom toto řešení často vůbec neodpovídá stavu. Co se týče návštěv očního lékaře, po čtyřicítce se ze zdravotních důvodů doporučuje pravidelná kontrola u očního lékaře každé dva roky. Postupně se zvyšuje výskyt civilizačních chorob a právě oční lékař často odhalí toto onemocnění jako první.
Seniorský věk přináší i další oční obtíže, jako je šedý nebo zelený zákal. Existuje nějaká prevence těchto onemocnění? A řešením je vždy operace, nebo jsou dnes už i jiné možnosti?
Bohužel výskyt šedého zákalu se nám posouvá do mladších ročníků a v současnosti jeho jediným řešením je výměna nitrooční zkalené čočky za čočku umělou. Prevence existuje – je to zdravý životní styl, nekouřit a nosit kvalitní brýlová skla, která absorbují UV záření. Nitrooční čočka je tkáň, která absorbuje UV záření – právě to je jednou z příčin vzniku šedého zákalu. Chránit oči před UV zářením je důležité už od raného věku, kdy je dětská oční čočka nejčiřejší. Nemyslím tím sluneční brýle, ty chrání před viditelným zářením, ale měly by i před UV zářením. I čiré čočky mohou a měly by mít UV filtr. Co se týče zeleného zákalu, to je právě jeden z důvodů, proč pravidelně chodit po čtyřicítce na preventivní kontrolu k očnímu lékaři. Dnes už existují i možnosti v očních optikách, kde si klient může nechat změřit nitrooční tlak a optometrista by měl být schopný rozpoznat rizikového klienta. Dokonce je možné i pořídit fotografii sítnice, kterou vyhodnotí AI a následně udělá doporučení.
Brýle, či kontaktní čočky? Dá se říct, co je pro zdraví očí vhodnější? Mezi laiky panuje názor, že čočky ano, ale jen na nezbytně nutnou dobu. Je na tom něco pravdy?
Téma kontaktních čoček je široké a odpověď by mohla být velice podrobná, na to tu není prostor. Je pravda, že brýle vám zánět rohovky nezpůsobí. U kontaktních čoček toto tvrdit nemohu, ale přesto nošení kontaktních čoček považuji za bezpečné. Sám je rád nosím. Většinu problémů si klient způsobí sám tím, že nerespektuje doporučení, která dostal v oční optice. Nejčastěji se jedná o přenášení kontaktních čoček nebo špatnou péči o kontaktní čočky a pouzdro, ve kterém se čočky uchovávají. Pokud je klient schopen kontaktní čočku správně vyndat a nasadit, správně se o ni starat, je vybrána správná velikost, materiál a čočka dobře sedí, pak ani dlouholeté nošení kontaktních čoček nezpůsobuje zdravotní potíže.
Co říkáte na speciální „brýle na řízení“ nebo filtry modrého světla na práci na počítači? Je jejich efekt vědecky dokázaný?
Rád bych upozornil na brýlové čočky pro řidiče, protože si myslím, že toto téma je často opomíjeno. Čočky pro řidiče specifickým způsobem filtrují světlo, aby nedocházelo k oslnění od protijedoucích aut, a různé další varianty mají ještě i modulovanou propustnost světla tak, aby zvyšovala kontrast, což je výhodné za špatných světelných a povětrnostních podmínek. Na většině optik lze vyzkoušet funkčnost těchto skel na vzorcích. Primární snahou je zvýšit bezpečnost silničního provozu a snížit únavu řidiče. Co se týče modrého světla, za posledních deset let došlo k posunu v náhledu na tuto problematiku. Modré světlo je světlo, které má vysokou energii a „sousedí“ s UV zářením. Tím pádem spouští produkci serotoninu a ovlivňuje náš cirkadiální rytmus. Žijeme v digitální době, LCD displeje jsou všude kolem nás, dokonce i v posteli. Vlivem modrého světla tak může dojít k poruchám spánku a zapříčinit únavu.
Na obrazovkách všeho druhu trávíme mnoho času. Jak to řešíte vy sám jako optometrista? Dodržujete známé pravidlo zrakové hygieny 20–20–20, tedy každých 20 minut si udělejte 20sekundovou pauzu a podívejte se na objekt vzdálený 20 stop, což je asi šest metrů.
Ano, měl bych, ale musím si nasypat popel na hlavu. Pokud jsem u počítače a pracuji na něm, v zápalu práce toto pravidlo dodržuji sporadicky. Popravdě řečeno, když teď vaši otázku slyším, uvědomil jsem si, že jsem se poprvé podíval z okna asi tak po pěti hodinách. Jinak má současná pracovní pozice vyžaduje i hodně cestování – to pak hledím i šest hodin před sebe v řidičských brýlích bez ohledu na počasí.
Doporučil byste nějak zohlednit péči o zdraví očí i v jídelníčku? Je dobré jíst mrkev, borůvky, nebo je to mýtus?
Mýtus to rozhodně není, ale zdaleka nejen mrkev a borůvky jsou zdravé na oči. Zdravá je podstatě jakákoli barevná potravina, ovoce, zelenina, nebo dokonce i žloutek. K syntéze vitaminu A dochází ve střevech a je pak uložen jako zásoba v játrech. Vitamin A je důležitý pro tvorbu rodopsinu, který je součástí tyčinek podílejících se na vidění za šera. Do určitého věku jsme schopni vlastní produkce, tedy syntézy z betakarotenu. S věkem nebo poruchami vstřebávání tuků může být i při dostatečném zásobení betakarotenem nedostatečná hladina vitaminu A. Pro oko je navíc důležitý i lutein, který také patří do skupiny karotenoidů, syntetizovat si ho na rozdíl od vitaminu A neumíme a musíme ho přijímat. Je důležitý pro zdravou makulu, což je nejdůležitější část oční sítnice, jež zajišťuje ostré vidění detailů, čtení a rozeznávání obličejů. S věkem jeho koncentrace v makule klesá a klesá, a to včetně jeho vstřebatelnosti ze stravy. Proto se doporučuje jeho suplementace, obzvláště při riziku makulární degenerace. To je věkem podmíněný stav, kdy člověk přichází o tu část sítnice, díky níž vidí detailně a ostře, a tím pádem je omezena schopnost číst a rozeznávat malé detaily.
Jakou jednu věc byste si přál, aby si lidé o svém zraku uvědomili a podle toho se chovali?
Pro mě je zrak dar a vidět normálně bez obtíží není samozřejmost. Jak vidíme dnes, neznamená, že zítra budeme vidět stejně. Oči máme dvě, ale i poškození jednoho oka přináší do života komplikaci v podobě ztráty hloubky prostoru. A přál bych všem lepší pohled na svět, i když oči mají v pořádku. Refrakční vada je obtěžující, ale řešitelná situace, na kterou u nás máme dostatek odborníků. Ti rádi pomohou vidět svět tak dobře, jak jen to jde.
MARTIN BARTOŠ
Optometrista a Lens Expert Hoya Lens CZ, který se ve své praxi zaměřuje na individuální přístup k zákazníkům a využívání nejnovějších poznatků a technologií k ochraně a zlepšování zraku. Jeho cílem je zvyšovat povědomí o důležitosti pravidelných kontrol zraku a preventivních opatření v boji proti očním vadám.
Specializace: Prevence a řešení refrakčních očních vad, péče o zrak u všech generací.
Aktivity: Poskytování konzultací a vyšetření zraku, osvěta v oblasti zdraví očí, využívání moderních technologií v optometrii.
Zájmy: Oční zdraví, inovace v optometrii, vzdělávání veřejnosti o důležitosti oční prevence a plavání.
Zářijové číslo 10/2025 časopisu INTERVIEW si můžete zakoupit v elektronické verzi na digiport.cz
