Francie čelí drtivým následkům rekordní vlny veder, která si během pouhých tří dnů vyžádala přes tisíc obětí nad rámec běžné úmrtnosti. Pařížské márnice jsou beznadějně plné a zoufalí pozůstalí marně hledají místo pro své blízké. Extrémní teploty, které překonávaly historická maxima, zasáhly především izolované seniory, čímž znovu otevřely bolestivou debatu o společenské solidaritě a nedostatečné péči.
Každých pár minut zazvoní majiteli márnice telefon. Od chvíle, kdy rekordní vlna veder začala v Paříži i jinde připravovat lidi o život, a obsazovat tak boxy pro uložení těl, mají pohřební služby i volající truchlící rodiny stejnou otázku: Máte místo ještě pro jednoho? Vzhledem k tomu, že všech 32 kójí v chladicí místnosti je zaplněno, musí Zouhaeir Hertelli neochotně, ale zdvořile znovu a znovu odpovídat záporně, napsala agentura AP.
"Čelíme opravdu katastrofální situaci. Mám stovky hovorů," říká Hertelli. Zatímco historická vlna veder tento víkend přesunula své smrtící teploty na východ do dalších částí Evropy, Francie začala počítat lidské oběti. Sčítání úmrtí souvisejících s horkem však může trvat týdny či měsíce.
Už nyní je ale zřejmé, že daň, kterou si vyžádaly intenzivní a nepolevující extrémní teploty, byla ve Francii – zemi zasažené vedrem od poloviny června – strašlivá, a to zejména u starších lidí, kteří zemřeli doma. "Čelíme obrovskému nárůstu úmrtí kvůli vlně veder a máme opravdu plno, plno, plno," zdůrazňuje Hertelli.
Státní agentura pro veřejné zdraví Santé publique France (SPF) ve svém prvním předběžném odhadu uvedla, že úmrtnost prudce stoupla během vrcholu vlny veder ve Francii minulý týden. Ta sežehla většinu největší evropské země teplotami, které na mnoha místech přesáhly 40 stupňů Celsia a překonaly také rekordy v nočních maximech – což pro vyčerpaná těla představovalo dvojitou zátěž.
SPF uvedla, že minulou středu, kdy Francie zaznamenala svůj vůbec nejteplejší den, a překonala tak rekord stanovený předchozí den, došlo k více než 1200 úmrtím. Počet úmrtí pak podle ní ve čtvrtek činil více než 1400 a v pátek dalších 1400. Pro srovnání, úmrtnost před vlnou veder v dubnu a květnu se pohybovala kolem 900 až 1000 lidí denně.
Agentura varovala, že podle jejího odhadu zemřelo jen za tyto tři parné dny nejméně o 1000 lidí více, než je obvyklé. Toto číslo se navíc zřejmě ještě zvýší, jakmile dorazí další úmrtní listy lidí, kteří zemřeli doma nebo v zařízeních pro seniory, kde se většina úmrtí stále neregistruje elektronicky. "Úmrtnost tak bude ve výsledku vyšší než tato první čísla," dodala SPF.
Státní agentura pro veřejné zdraví také informovala o tom, že 85 procent dosud zaznamenaných úmrtí během zkoumaných tří dnů se týkalo lidí ve věku 65 let a starších. Zvláště v pařížském regionu pak došlo k prudkému nárůstu úmrtí v domácnostech – zhruba o 40 procent.
Hertelli a další představitelé pohřebního průmyslu uvedli, že pařížským márnicím rychle došla místa pro mrtvé. Radnice oznámila, že pro městské márnice byly zřízeny dvě dočasné skladovací jednotky, každá s 20 místy, a že městské nemocnice poskytly dalších 50 dodatečných míst. Hertelli nicméně uvedl, že pohřební zřízenci, s nimiž hovořil, mu sdělili, že jsou nuceni ukládat těla až v Chartres – 80 kilometrů od Paříže – a v dalších regionech v okolí hlavního města. Aby získal více prostoru, požádal úřady o povolení k dočasnému umístění chladicích kontejnerů před svou márnici, která se nachází v blízkosti pařížského letiště Orly, ale stále čeká na souhlas.
"Rodiny trpí," sdělil Hertelli. "Nemáme jim jak pomoci, protože pohřební ústavy jsou plné. Velmi nás to zasáhlo, máme s nimi soucit, ale nemůžeme jim nic nabídnout. Čelíme opravdu velkému problému," dodal.
Historicky vysoké teploty v roce 2003, které byly minulý týden překonány, měly na svědomí 15.000 úmrtí, což vyvolalo celospolečenskou reflexi ohledně péče o starší lidi, kteří byli zasaženi obzvlášť těžce. Více než 5700 úmrtí bylo horku připisováno také při loňském výjimečně teplém létě.
Ředitelka pařížského pohřebního ústavu Véronique Bertrandová se obává, že se na ponaučení z té doby zapomnělo. "Většina úmrtí, která v současné době řešíme, se týkala lidí, kteří žili sami doma, izolovaní. Vzhledem k okolnostem, za kterých byli nalezeni, nelze dojít k jinému závěru, než že to byla úmrtí způsobená horkem," uvedla Bertrandová.
"Myslím, že lidé se musí konečně probudit a že se musí vrátit solidarita. To, co se stalo v roce 2003, vedlo k posunu tímto směrem, lidé mysleli na své sousedy, na ty ve svém okolí, kteří žijí sami, a možná je čas od času zkontrolovali, zda pijí vodu a je o ně postaráno. S postupem let jsme možná zapomněli, že by se taková situace mohla opakovat a že by to mohlo být ještě horší," dodala.
