Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu. Hlavním problémem nejsou nízké vklady účastníků, ale extrémně nízké výnosy a vysoká poplatková zátěž.
V důsledku toho jsou budoucí penzijní renty výrazně nižší, než by při stejných vkladech mohly být, vyplývá z analýzy think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd.
I nejdynamičtější fondy v doplňkovém penzijním spoření podle analýzy výrazně zaostávají za úspěšnými příklady ze zahraničí. Zatímco české dynamické fondy dosáhly za posledních deset let zhodnocení 88 procent, slovenské indexové důchodové fondy z tamního povinného druhého pilíře zvýšily hodnotu úspor o 133 procent. Ještě výrazně lepších výsledků dlouhodobě dosahuje švédský státní fond AP7 Safa, který ve své dynamické třídě zhodnotil peníze o 229 procent.
Češi by měli spořit desetkrát víc než Slováci
České dynamické fondy tak zaostávaly za vývojem světových akciových trhů přibližně o 5,5 procentního bodu ročně, což bude mít zásadní dopady na výsledné úspory účastníků v důchodu. Důsledky nízkých výnosů jsou dramatické. Aby průměrný český účastník třetího pilíře dosáhl stejné měsíční renty jako klient slovenských indexových fondů, musí pravidelně spořit až desetkrát vyšší částku.
Dynamické fondy přinášely v uplynulé dekádě každý rok v průměru čisté zhodnocení sedm procent, řekl mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček. Podle něj tak zcela obstojí ve srovnání se všemi obdobnými podílovými fondy v Česku i zahraničí.
Studie podle něj nesrovnává obdobné fondy. "Porovnává český systém založený na dobrovolné účasti, kde jsou zásadní položkou náklady distribuční a marketingové, protože české penzijní společnosti musí o klienty bojovat a se získáváním klientů jsou spojeny náklady, se systémem povinným. V něm klienti penzijním společnostem přicházejí automaticky, takže nejde o férové porovnání," uvedl Sedláček.
Studie: Nepomůže ani zvýšení státní podpory
Studie zároveň ukazuje na to, že ani výrazné zvýšení státní podpory nebo vkladů nemůže problém s nízkou výnosností vyřešit, pokud zůstane současná struktura systému. "Bylo by chybou se domnívat, že důvodem pro nízký stav úspor penzijních účtů účastníků v Česku jsou nízké vklady občanů, případně nízké vklady zaměstnavatelů. Klíč ke smysluplnému kapitálovému pilíři je v dostatečně vysokém výnosu, nízkých poplatcích a dostatečně dlouhé době spoření účastníků," uvedli autoři studie Filip Pertold a Lukáš Nádvorník.
Poplatky v českých fondech dlouhodobě snižují zhodnocení a v horizontu celoživotního spoření mohou připravit klienty až o polovinu jejich budoucího majetku. Za poslední dekádu vymazaly 37 až 49 procent celkových výnosů fondů. Klíčem je podle studie snížení poplatkových limitů, vytvoření skutečně nízkonákladových indexových fondů a zavedení povinně nabízené strategie životního cyklu, která automatickou změnou dynamičnosti investic zvyšuje výnosový potenciál.
Třetí pilíř? Zapomeňte na důstojné stáří
Pokud se to nezmění, podle analýzy hrozí, že třetí pilíř zůstane i přes vysoký náklad státu nadále systémem s vysokou účastí, ale s minimálním přínosem pro skutečné zajištění na stáří.
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, klesl podle statistik ministerstva financí za tři čtvrtletí 2025 o 74 000 na 3,924 milionu. V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem září 1,808 milionu lidí. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, mělo 2,116 milionu lidí.
