Výběr informací o dosavadních misích k Měsíci (dnes v 0:35 SELČ odstartovala raketa Space Launch System s lodí Orion k Měsíci):
K Měsíci dosud zamířilo - včetně těch neúspěšných - 144 misí s lidskou posádkou i bez ní. Některé z nich dosáhly měsíčního povrchu, jiné kolem tohoto jediného přirozeného satelitu Země jen proletěly. Artemis II má pořadové číslo 145.
Přistát na Měsíci se doposud podařilo jen pěti zemím světa - bývalému Sovětskému svazu, Spojeným státům, Číně, Indii a Japonsku. Měkké přistání na Měsíci dosud zvládlo 28 pozemských sond.
Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se stala v září 1959 sovětská sonda Luna 2. Ta na Měsíc dopadla. Za první zařízení vyrobené člověkem, které na Měsíci měkce přistálo, je pak považována sonda Luna 9 z roku 1966.
S lidskou posádkou se na Měsíc dosud vypravilo devět misí, z nichž šest na jeho povrchu přistálo. Všechny byly součástí vesmírného programu Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo Apollo 8, které se v roce 1968 dostalo na oběžnou dráhu Měsíce. Poté následovaly mise Apollo 9 a 10, které v březnu a květnu 1969 vyzkoušely lunární modul. První z nich na oběžné dráze Země a druhá na oběžné dráze Měsíce.
Na Měsíci v letech 1969 až 1972 úspěšně přistála Apolla 11, 12, 14, 15, 16 a 17. Celkem se k Měsíci vydalo 24 astronautů, z nichž 12 vstoupilo na jeho povrch. Jako první člověk se po Měsíci procházel Američan Neil Armstrong v červenci 1969. Posledním, kdo zanechal stopy v měsíčním prachu, byl v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Eugene Cernan, rodák z Chicaga, jehož předkové přišli do Ameriky počátkem 20. století z Čech a Slovenska.
V první polovině 70. let minulého století přistávaly na Měsíci sovětské sondy Luna 16, 17, 20, 21 a poslední byla 24, která na měsíční povrch dorazila v srpnu 1976.
Po téměř 40leté pauze se Měsíc opět dostal do popředí zájmů světových mocností v novém tisíciletí. V prosinci 2013 přistála na jeho povrchu čínská sonda Čchang-e 3 s robotickým vozítkem Nefritový králík. V lednu 2019 čínská sonda Čchang-e 4 poprvé v historii letů do vesmíru úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. V prosinci 2020 se Čína se svojí sondou Čchang-e 5 stala po USA a bývalém Sovětském svazu třetí zemí, která z Měsíce odebrala vzorky horniny a vrátila se s nimi na Zemi.
Po Číně dosáhla měsíčního povrchu v srpnu 2023 také Indie se sondou Čandrájan-3 a následně Japonsko s modulem SLIM v lednu 2024. Američané se na lunární povrch vrátili po více než půl století v únoru 2024 s modulem Odysseus od firmy Intuitive Machines, který se zároveň stal prvním soukromým kosmickým plavidlem v dějinách, jemuž se podařilo dosednout na povrch přirozené zemské družice.
Zatím posledním zařízením, které na Měsíci přistálo, byla v březnu 2025 další americká soukromá sonda, modul Athena společnosti Intuitive Machines.
Vrátit americké astronauty na lunární povrch má mise Artemis. Už v prosinci 2022 obletěl Měsíc modul Orion a dostal se přitom dál od Země, než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Nyní odstartovala mise Artemis II, během níž kolem Měsíce proletí Orion se čtyřčlennou posádkou. V příštím roce plánuje NASA misi Artemis III, při které chce na oběžné dráze kolem Země vyzkoušet spojení lodi Orion s přistávacími moduly. První Američan by měl na Měsíci přistát v roce 2028 v rámci mise Artemis IV.
Čína chce dopravit na Měsíc lidskou posádku do roku 2030 a Indie plánuje pilotovanou misi na Měsíc do roku 2040.
Podle vědců a šéfů vesmírných misí je jedním z hlavních důvodů návratu člověka na Měsíc snaha zjistit, zda se na jižním pólu družice nachází voda. Ta by mohla být důležitá k udržení života na přirozené družici Země a také by se dala vytěžit a přeměnit k výrobě raketového paliva, a tedy pro další vesmírný průzkum, například Marsu. NASA chce také z povrchu Měsíce získávat vzácné horniny ke zpracování a využití na Zemi.
