Míra inflace v USA v květnu vystoupila na tříleté maximum 4,2 procenta

Ekonomika
10. 6. 2026 23:28

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v květnu zrychlil na 4,2 procenta z tempa 3,8 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za tři roky. Vyplývá to z dnešní zprávy statistiků amerického ministerstva práce. Inflaci tlačí vzhůru výrazný růst cen energií, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě.

Ceny energetických produktů a služeb se v USA v květnu meziročně zvýšily o 23,5 procenta, ceny samotného benzinu vzrostly o 40,5 procenta. Pohonné hmoty po celém světě v poslední době výrazně zdražily, protože konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy.

Růst inflace představuje politické riziko pro amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho Republikánskou stranu, která se bude v listopadových volbách snažit udržet většinu v Kongresu. K Trumpově vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 velkou měrou přispěl jeho slib, že sníží inflaci. Nyní jsou ale mnozí lidé nespokojení s jeho ekonomickou politikou a viní prezidenta z vysokých cen u čerpacích stanic.

"Američané v důsledku inflace čelí finančním tlakům," uvedla ekonomka Heather Longová ze společnosti Navy Federal Credit Union. "Řadu Američanů frustruje, že ceny mnoha základních položek rostou," dodala. Poukázala v této souvislosti zejména na zdražování benzinu, potravin, elektřiny a zdravotní péče. "Konec války v Íránu sice pomůže inflaci zmírnit, u růstu cen potravin nás však pravděpodobně to nejhorší teprve čeká," varovala.

Vzestup inflace v posledních měsících navíc podkopal naděje na to, že americká centrální banka (Fed) v letošním roce podpoří hospodářský růst snížením úrokových sazeb. V současnosti se naopak spekuluje, že Fed by mohl přikročit ke zvýšení úroků.

Centrální banka bude o nastavení úroků rozhodovat příští týden. Předpokládá se, že opět ponechá základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Naposledy úroky změnila loni v prosinci, kdy je snížila o čtvrt procentního bodu.

Novým šéfem Fedu se minulý měsíc stal Kevin Warsh, kterého do funkce navrhl prezident Trump. Warsh v čele Fedu nahradil Jeroma Powella, kterého Trump opakovaně kritizoval kvůli neochotě snižovat úrokové sazby.

Autor: ČTKFoto: Depositphotos

Další čtení

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard na Orlické přehradě přečerpávací elektrárnu

Ekonomika
10. 6. 2026

Inflace v ČR v květnu zvolnila na 2,1 procenta, byla nižší než v sousedních zemích

Ekonomika
10. 6. 2026

Letišti Praha loni stoupl čistý zisk o 800 milionů na 3,2 miliardy Kč

Ekonomika
10. 6. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ