Míra nezaměstnanosti ve Francii v prvním čtvrtletí vzrostla na 8,1 procenta ze 7,9 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od roku 2021, kdy byla hospodářská aktivita pod tlakem kvůli pandemii covidu-19. Vyplývá to z dnešních údajů francouzského statistického úřadu INSEE.
"Očekávali jsme nárůst míry nezaměstnanosti kvůli obtížným ekonomickým podmínkám, zejména válce v Íránu," uvedl francouzský ministr práce Jean-Pierre Farandou. Na ekonomickou aktivitu ve Francii měla v poslední době negativní vliv řada faktorů. Kromě války v Íránu, která zvýšila ceny pohonných hmot a omezila cestovní ruch, to byla například razantní celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa.
"Při nulovém hospodářském růstu v prvním čtvrtletí bychom u zaměstnanosti neměli očekávat zázraky," uvedl ekonom Sylvain Bersinger ze společnosti Bersingeco. Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau připustil, že nejnovější čísla o vývoji míry nezaměstnanosti jsou zklamáním. Dodal nicméně, že francouzský trh práce je nyní výrazně odolnější než v případě dřívějších ekonomických útlumů, jako například v době po dluhové krizi v eurozóně, kdy míra nezaměstnanosti přesahovala deset procent.
Nejnovější vývoj na trhu práce by nicméně podle agentury Reuters mohl zastínit dřívější úspěchy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při snižování nezaměstnanosti. Macron po nástupu do prezidentské funkce v roce 2017 zavedl daňové úlevy pro podniky a uvolnil pravidla na trhu práce. Tyto změny přispěly k tomu, že míra nezaměstnanosti začátkem roku 2023 sestoupila na nejnižší úroveň za čtyři desetiletí.
Macronovo druhé funkční období skončí v květnu příštího roku. Volby nového prezidenta se budou konat v dubnu příštího roku, Macron už v nich ale kandidovat nemůže.










