Česká zemědělská univerzita (ČZU) na agrosalonu Země živitelka poprvé představila model domu, na němž ukázala, jak zeleň na objektu nebo kolem něho pomáhá vyrovnat se s množstvím vody například z přívalového deště. Druhým efektem je nepřehřívání objektu a vytváření efektu městského tepelného ostrova, řekl Marek Petreje. Pracuje na Fakultě životního prostředí ČZU v týmu, který se zabývá výzkumem a zaváděním do praxe takzvané modrozelené infrastruktury.
Několik desítek centimetrů velký model vznikl při evropském projektu TransformAr. "Projekt představuje, jak můžou přírodě blízká opatření pomoci městům, obcím, ale i lidem, například co si třeba staví rodinný dům, adaptovat se na klimatickou změnu,“ řekl Petreje.
Model domu ukazuje rozdíly mezi zelenými a zpevněnými plochami
Model domu je rozdělený na dvě poloviny, levá strana představuje běžný typ stavby se zpevněnými plochami bez zeleně, například beton, asfalt a nepropustnou hladkou střechu. Na pravé straně je zelená střecha, parkovací místo tvoří travnatá vsakovací dlažba, zatravněný pozemek se stromy.
"V první fázi probíhá 20 vteřin simulace deště ze čtyř trysek. Z těch zpevněných ploch dochází k rychlému intenzivnímu odtoku do kanalizační sítě. Na pravé straně je velká část srážky zachycená. Ve druhé části se spustí simulace Slunce pomocí zářiče, který je umístěn nad tou budovou a dochází k ohřevu přibližně 40 vteřin,“ řekl Petreje.
Obě situace měří senzory a na displejích pro každou poloviny objektu divák sleduje vyhodnocení prostřednictvím grafů, křivek a údajů. Například plochy se zelení se ohřívají mnohem pomaleji, druhá polovina domu bez zeleně absorbuje větší množství tepelné energie, což má za následek přehřívání budovy samotné a okolí. "Vzniká známý efekt městského tepelného ostrova, který v urbanizovaných oblastech může způsobovat například problémy lidí v noci usnout, protože městský prostor nedokáže vychladnout,“ řekl Petreje.
Tepelný rozdíl mezi oběma polovinami objektu je deset a více stupňů. "Když si představíme, že celý den svítí slunce na nějaký dům a jeho okolí, tak běžné povrchy černých střech, například tvořených asfaltovými pásy a podobně, se můžou rozpálit na 70 až 80 stupňů,“ dodal Petreje.
Evropský projekt TransformAr i dotační podpora v Česku
Čtyřletý evropský projekt TransformAr zahrnoval několik demonstračních lokalit různého typu. Většina z nich čelila výzvám vyplývajícím z klimatické změny. Přírodě blízká opatření typu modrozelená infrastruktura byla realizována ve finském městě Lappeenranta, v zemědělské oblasti Devon ve Velké Británii, na Sardinii nebo v Galicii.
Ministerstvo životního prostředí letos poskytuje evropské dotace mimo jiné na propojené systémy modrozelené infrastruktury nebo zelené střechy. Žádat mohou obce a kraje, podnikatelé nebo zemědělci od 16. července. Dotace ve výši 930 milion korun jsou určené mimo jiné na rozvoj veřejné zeleně, hospodaření s dešťovou vodou, na vsakování či retenci dešťové vody, na zelené střechy, na zakládání a obnovu parků a alejí.
