V Česku přibývá případů takzvaného moderního otroctví, při nichž pachatelé vykořisťují buď zahraniční pracovníky, nebo i sociálně slabé české občany. Zločinci jsou společensky zdatní a své oběti ovládají vytvářením dluhů nebo tím, že pro ně vyřizují záležitosti na úřadech.
Uvedl to ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. Policisté spouští k problematice osvětovou kampaň pro oběti i veřejnost.
"V České republice je moderní otroctví častější záležitostí, než bychom si mohli myslet. V posledních letech jsme odhalili a vyšetřovali několik závažných kauz, kdy každý jeden případ může znamenat skupinu deseti až 15 pachatelů a zneužívání 15 až 20 osob nepřetržitě po dobu několika let," přiblížil Mazánek. Policejní statistiky loni vykázaly 39 případů obchodování s lidmi, odhadovaný skutečný počet je však mnohem vyšší.
Otroctví je kombinací moci, závazků a vykořisťování
Otrokáři mohou být jak českého původu, tak cizinci. "Nepředstavujme si každodenní bití, to v žádném případě. Pachatelé se obvykle snaží vytvořit finanční závislost vytvářením nebo přebíráním dluhů či sociální závislost, když pro oběti zařizují řadu věcí, které si ony nezajistí. Osobám bez domova třeba poskytnou bydlení a stravu," řekl Mazánek.
První skupinou obětí jsou čeští občané z komunit lidí závislých či bez peněz. Druhou pak zahraniční agenturní pracovníci, kteří do Česka přijedou za prací. "Je jim zmenšována mzda, odebírány doklady. Jsou nuceni vykonávat nelegální zaměstnání v rámci, můžeme říci, otrokářských rodin. Takřka bez výjimky jsou to různé typy manuálních prací - v zemědělství, na stavbách, v prádelnách, ale třeba i osobní posluha v domácnostech otrokářů," zmínil ředitel NCOZ.
Poukázal na to, že v Česku jsou stovky tisíc zahraničních dělníků, a právě proto je ČR cílovou zemí této trestné činnosti. Část dělníků - včetně těch, kteří přijedou legálně - je pak nucena pracovat v jiných než nasmlouvaných podmínkách, a pokud neplní pokyny, pachatelé je trestají. Veřejnost může oběti poznat například tak, že bývají tiché a vystrašené, nemají doklady, nedokážou se dorozumět, nevědí, kolik vydělávají nebo za ně na úřadech vystupuje někdo jiný.
Pomůže osvěta a kampaň?
Osvětovou kampaň "Práce v řetězech" spouští NCOZ i proto, že chce překonat nedůvěru vůči policii ze strany obětí, které mohou mít špatnou zkušenost s policisty ze své domoviny nebo se obávat vyhoštění. "Když sem přišla první ukrajinská vlna uprchlíků, stát - hlavně ministerstvo vnitra - odvedl obrovskou práci tím, že těmto lidem vysvětlil, že tady nepotřebují žádné zprostředkovatele práce a polomafiánské struktury, které se o ně starají. Že se tady mohou svěřit úředníkovi, nemusejí ho uplácet a on jim tu práci sežene," uvedl Mazánek jako příklad toho, že s těmito komunitami lze navázat kontakt.
Problematiku moderního otroctví a praktiky pachatelů vysvětlují experti z odboru obchodování s lidmi a nelegální migrace NCOZ ve videu dostupném na kanálu YouTube s titulky v češtině, angličtině, ukrajinštině, rumunštině, bulharštině či ruštině. Centrála zároveň navázala spolupráci s neziskovou organizací La Strada, na niž se oběti otrokářů rovněž mohou zdarma obrátit.
