Na stanici Mir, která svoji činnost ukončila před 25 lety, se vystřídalo 104 kosmonautů

Zahraničí
23. 3. 2026 06:24

Vybrané údaje o ruské orbitální stanici Mir, která před 25 lety, 23. března 2001, ukončila svoji misi a zanikla v zemské atmosféře:

- První ze sedmi modulů Miru, který obsahoval základní výbavu, vynesla na oběžnou dráhu 20. února 1986 z kosmodromu Bajkonur raketa Proton; zkompletování stanice se protáhlo do dubna 1996, kdy byl připojen poslední modul Priroda; 15. června 2000 Mir opustila poslední posádka ve složení Sergej Zaljotin a Alexandr Kaleri a 23. března 2001, krátce před 07:00 SEČ, Mir ukončil svoji misi a zanikl 23. března 2001 v zemské atmosféře a zbytky dopadly do Tichého oceánu.

- Celkem měla stanice sedm modulů (až na připojovací modul, který vynesl k Miru raketoplán Atlantis, dopravila všechny moduly ke stanici ruská raketa Proton-K).

- Celková hmotnost činila 130 až 140 tun.
- Stanice měřila 32 metrů na délku, 31 metrů na šířku a 27 metrů na výšku.
- Pohybovala se průměrnou rychlostí 28.776 kilometrů za hodinu, od zemského povrchu byla vzdálena okolo 400 kilometrů.
- Podle ruské Federální kosmické agentury (Roskosmos) stála výstavba a údržba kosmického komplexu 4,2 miliardy dolarů.

- Po zániku Miru jsou v provozu jen dvě kosmické stanice - Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která funguje od roku 1998, od roku 2022 i čínská stanice Tchien-kung. Ta je podobně velká jako Mir, nedosahuje však velikosti ISS. Mir, ISS a Tchien-kung ale nejsou nebo nebyly prvními vesmírnými stanicemi. Sovětský svaz vyslal svůj Saljut-1 už v dubnu 1971, Američané reagovali Skylabem o dva roky později. Saljut-1 zanikl v říjnu 1971, Skylab shořel v zemské atmosféře v červenci 1979.

- V roce 1986 vypukl na Miru požár, který se podařilo v zárodku uhasit.

- Největší zkouškou pro kosmickou stanici byla srážka nákladní lodě Progress M-34 s modulem Spektr 25. června 1997. Byly poškozeny sluneční panely a porušena hermetičnost pláště. Stanici se podařilo uvést do provozu po několika týdnech.

Ostatní:

Obyvatelé: 104 kosmonautů z 12 zemí, z toho 11 žen
Počet obletů: 86.331
Výstupy mimo stanici: 78, dohromady 359 hodin
Doba na oběžné dráze: 5519 dní
Obydlena: 4592 dní
Nepřetržitě obydlena: 3641 dní (8. září 1989 - 27. srpna 1999)

Rekordy:

- Mir držel se svými 15 lety rekord mezi vesmírnými stanicemi v délce pobytu ve vesmíru, předstihla ho Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která funguje od prosince 1998.
- O další rekord, v délce nepřetržitého obydlení, ho připravila rovněž ISS v říjnu 2010.
- Držitelem stále platného rekordu Miru je Rus Valerij Poljakov, který strávil v letech 1994-1995 na palubě stanice nepřetržitě necelých 438 dní.
- Sergej Avdějev byl až do roku 2005 světovým rekordmanem v úhrnné délce pobytu ve vesmíru (747 dní), poté ho vystřídal další ruský kosmonaut Sergej Krikaljov (803 dní) a dalším rekordmanem byl rovněž Rus Gennadij Padalka, který strávil ve vesmíru 878 dní, většinu z nich ale na ISS. Od června 2024 rekord drží další ruský kosmonaut Oleg Kononěnko, který dosud ve vesmíru strávil přes 1100 dní, také většinu na ISS.

Autor: ČTKfoto: ČTK / AP / Itar-tass

Další čtení

ilustrační obrázek

Masivní útok na elektronické volby v Moskvě pokračuje, tvrdí ruská volební komise

Zahraničí
19. 9. 2026
Předseda strany „Nová lidová strana“ Alexej Nečajev se vydává k volební urně, aby odevzdal svůj hlas v parlamentních volbách v Moskvě

Na okupovaných územích tlačí Rusko lidi k účasti ve volbách. Hlasování hlídají ozbrojení vojáci

Zahraničí
19. 9. 2026
Protest „Hands Around the Kennedy Center“ ve Washingtonu, D.C. Před budovou John F. Kennedy Center for the Performing Arts se shromáždil velký dav demonstrantů v rámci protestu „Hands Around the Kennedy Center“, který ve Washingtonu, D.C. uspořádala organizace Hands Off the Arts.

Stovky demonstrantů ve Washingtonu odmítly plán na uzavření Kennedyho centra

Zahraničí
19. 9. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ