Na stanici Mir, která svoji činnost ukončila před 25 lety, se vystřídalo 104 kosmonautů

Zahraničí
23. 3. 2026 06:24

Vybrané údaje o ruské orbitální stanici Mir, která před 25 lety, 23. března 2001, ukončila svoji misi a zanikla v zemské atmosféře:

- První ze sedmi modulů Miru, který obsahoval základní výbavu, vynesla na oběžnou dráhu 20. února 1986 z kosmodromu Bajkonur raketa Proton; zkompletování stanice se protáhlo do dubna 1996, kdy byl připojen poslední modul Priroda; 15. června 2000 Mir opustila poslední posádka ve složení Sergej Zaljotin a Alexandr Kaleri a 23. března 2001, krátce před 07:00 SEČ, Mir ukončil svoji misi a zanikl 23. března 2001 v zemské atmosféře a zbytky dopadly do Tichého oceánu.

- Celkem měla stanice sedm modulů (až na připojovací modul, který vynesl k Miru raketoplán Atlantis, dopravila všechny moduly ke stanici ruská raketa Proton-K).

- Celková hmotnost činila 130 až 140 tun.
- Stanice měřila 32 metrů na délku, 31 metrů na šířku a 27 metrů na výšku.
- Pohybovala se průměrnou rychlostí 28.776 kilometrů za hodinu, od zemského povrchu byla vzdálena okolo 400 kilometrů.
- Podle ruské Federální kosmické agentury (Roskosmos) stála výstavba a údržba kosmického komplexu 4,2 miliardy dolarů.

- Po zániku Miru jsou v provozu jen dvě kosmické stanice - Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která funguje od roku 1998, od roku 2022 i čínská stanice Tchien-kung. Ta je podobně velká jako Mir, nedosahuje však velikosti ISS. Mir, ISS a Tchien-kung ale nejsou nebo nebyly prvními vesmírnými stanicemi. Sovětský svaz vyslal svůj Saljut-1 už v dubnu 1971, Američané reagovali Skylabem o dva roky později. Saljut-1 zanikl v říjnu 1971, Skylab shořel v zemské atmosféře v červenci 1979.

- V roce 1986 vypukl na Miru požár, který se podařilo v zárodku uhasit.

- Největší zkouškou pro kosmickou stanici byla srážka nákladní lodě Progress M-34 s modulem Spektr 25. června 1997. Byly poškozeny sluneční panely a porušena hermetičnost pláště. Stanici se podařilo uvést do provozu po několika týdnech.

Ostatní:

Obyvatelé: 104 kosmonautů z 12 zemí, z toho 11 žen
Počet obletů: 86.331
Výstupy mimo stanici: 78, dohromady 359 hodin
Doba na oběžné dráze: 5519 dní
Obydlena: 4592 dní
Nepřetržitě obydlena: 3641 dní (8. září 1989 - 27. srpna 1999)

Rekordy:

- Mir držel se svými 15 lety rekord mezi vesmírnými stanicemi v délce pobytu ve vesmíru, předstihla ho Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která funguje od prosince 1998.
- O další rekord, v délce nepřetržitého obydlení, ho připravila rovněž ISS v říjnu 2010.
- Držitelem stále platného rekordu Miru je Rus Valerij Poljakov, který strávil v letech 1994-1995 na palubě stanice nepřetržitě necelých 438 dní.
- Sergej Avdějev byl až do roku 2005 světovým rekordmanem v úhrnné délce pobytu ve vesmíru (747 dní), poté ho vystřídal další ruský kosmonaut Sergej Krikaljov (803 dní) a dalším rekordmanem byl rovněž Rus Gennadij Padalka, který strávil ve vesmíru 878 dní, většinu z nich ale na ISS. Od června 2024 rekord drží další ruský kosmonaut Oleg Kononěnko, který dosud ve vesmíru strávil přes 1100 dní, také většinu na ISS.

Autor: ČTKfoto: ČTK / AP / Itar-tass

Další čtení

Na newyorském letišti LaGuardia se srazilo letadlo Air Canada s hasičským vozem

Zahraničí
23. 3. 2026
Socha představuje hinduistické božstvo Šivu s deseti rukama a pěti tvářemi

Pět metrů, sedm tun a tisíc let čekání: Kambodža odhalila vzkříšeného boha!

Zahraničí
23. 3. 2026

Gruzínci truchlí. Po padesáti letech jim umřel patriarcha. Měli ho rádi a byl respektovaný

Zahraničí
23. 3. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ