Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl vypnout některé přístroje sond Voyager 1 a Voyager 2, aby prodloužil jejich životnost. Průzkumná sonda Voyager 1 je nejvzdálenějším lidským objektem ve vesmíru. Obě se nyní nacházejí za vnější hranicí heliosféry v mezihvězdném prostoru asi 25 a 21 miliard kilometrů od Země.
Sondám vyslaným do kosmu v roce 1977 už dochází zdroje energie a hrozí jejich trvalé vypnutí a ztráta spojení. Inženýři Laboratoře proudového pohonu NASA v jižní Kalifornii už vypnuli jeden subsystém Voyageru 1 a další plánují odstavit i u druhé sondy, aby uspořili energii.
Řídicí středisko 25. února na první sondě odstavilo experimentální zařízení pro detekci kosmického záření. V případě Voyageru 2 inženýři odpojí 24. března zařízení měřící nízkoenergetické nabité částice. Na obou sondách budou nadále fungovat tři vědecká zařízení.
Bez vypnutí by zbyla energie jen na měsíce
"Sondy Voyager byly už od vypuštění rockovými hvězdami hlubokého vesmíru a chtěli bychom, aby tomu tak bylo co nejdéle," řekla Suzanne Doddová, manažerka projektu Voyager. "Ale elektrická energie začíná docházet. Pokud bychom nyní na každém Voyageru nevypnuli jedno zařízení, nejspíš by měly jen pár měsíců napájení, než bychom museli oznámit ukončení mise," vysvětlila.
Cílem bylo původně prozkoumat čtyři plynné obry Sluneční soustavy - Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Sondy nicméně rámec původních misí překonaly a pokračovaly dál. Voyager 1 dosáhl mezihvězdného prostoru v roce 2012, druhá sonda o šest let později. Je malým zázrakem, že stále fungují a posílají vědcům na Zemi data, napsal server Space.com. Dohromady průzkumná zařízení "nacestovala" vzdálenost asi 46,7 miliardy kilometrů.
Skoro 50 let na cestě vesmírem
Není to poprvé, co museli inženýři přistoupit k vypnutí některých komponentů. V říjnu loňského roku NASA Voyageru 2 odstavila experimentální zařízení zkoumající plazmu. Stejný přístroj na Voyageru 1 přestal správně fungovat už v roce 1980 a v roce 2007 byl s cílem ušetřit energii odpojen úplně.
"Sondy Voyager velkou měrou předčily svou původní misi studovat vnější planety Sluneční soustavy," uvedl podle serveru Space.com vědec z programu Voyager Patrick Koehn. "Každý kousek dodatečných dat nasbíraných od té doby je nejen hodnotným bonusem pro výzkum heliofyziky, ale též důkazem příkladné inženýrské práce na sondách Voyager, které začaly skoro před 50 lety a pokračují doposud," řekl.
