Těla uhynulých vyder říčních pomáhají českým vědcům odhalovat přítomnost toxických látek ve vodních tocích. Výzkumníci z organizace ALKA Wildlife spolu s Univerzitou Karlovou a Univerzitou Pardubice zjistili, že se v tělech těchto vrcholových predátorů hromadí škodliviny jako rtuť, kadmium, olovo i takzvané věčné chemikálie (PFAS).
Univerzita zároveň vyzývá veřejnost, aby v případě, že lidé najdou mrtvou vydru, nález nahlašovali podle návodu na webových stránkách. Výzkumníci se snaží vytvořit detailní chemický profil vyder na základě více než 50 prvků obsažených v jejich tkáních.
Tyto údaje mají pomoci zmapovat stav českých řek a odhalit skryté zdroje znečištění. Toxické látky se do těl vyder dostávají potravou - zejména s rybami, obojživelníky a raky, kteří žijí ve znečištěné vodě.
"Vydří tkáně nám tak poskytují nejen informaci o zdraví samotného zvířete, ale i cenné údaje o stavu vodního prostředí," řekl Jaroslav Semerád z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vydry obvykle zabije auto
Mrtvé vydry mohou sloužit jako biologické indikátory kvality vody. "Těla uhynulých vyder jsou pro nás zásadním zdrojem informací. Pomáhají nám zjišťovat, jaké látky se vyskytují v životním prostředí a jaké riziko představují pro volně žijící živočichy. Každé tělo poskytuje cenné údaje - o zdravotním stavu zvířete, výskytu nemocí, reprodukci, a především o přítomnosti toxických látek," uvedl Lukáš Poledník ze společnosti ALKA Wildlife, která se dlouhodobě zabývá výzkumem vyder v české krajině.
Většina uhynulých vyder je nalezena u silnic, kdy je nejčastější příčinou smrti střet s autem. "Vydra je poměrně velké zvíře a její tělo nepřehlédnete. Díky spolupráci s veřejností se nám každoročně daří zajistit až 80 jedinců, jejichž těla dále analyzujeme," řekl Poledník. Poledník dodal, že lidem stačí uhynulou vydru nahlásit a o zbytek, jako odběr, převoz a uchování vzorků pro analýzy, se postará jejich organizace.
