Mladí Češi vnímají jako nejpalčivější problémy environmentální krizi, finanční nejistotu a bytovou nouzi, vyplývá ze studie Národního institutu SYRI. Lidé mezi 15 a 24 lety často poukazují také na nízkou míru solidarity, rozdělení společnosti a neochotu k dialogu.
"Vzhledem k řešení problémů se jako důležitá jeví angažovanost mladých lidí, která se ale odvíjí od toho, jak mladí lidé vnímají svůj hlas ve společnosti a možnost změnit svět kolem sebe," shrnuli vědci ve studii.
Konkurenční prostředí v politice mladé spíše odrazuje. "Mladí lidé se snaží spíše proměňovat své nejbližší sociální okolí, takže se občansky angažují prostřednictvím různých komunit," uvedla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.
Školy by měly podle výzkumníka Martina Majcíka z Masarykovy univerzity podporovat otevřenou debatu v bezpečném a respektujícím prostředí. "Mladí lidé silně vnímají polarizaci společnosti, proto je potřeba, aby školy systematicky vytvářely prostor pro dialog," sdělil Majcík. Vědci také doporučují, aby se školy více věnovaly tématům, které jsou pro mladé lidi relevantní vzhledem k jejich životní zkušenosti. Jde například o finanční gramotnost nebo kritické myšlení.
"Důležité je podporovat už na školách získávání občanských kompetencí, aby docházelo k osvojení znalostí o fungování politického systému, právech a povinnostech občana a uznávání demokratických hodnot," uvedl Majcík.
Takzvaná generace Z, tedy lidé narození od poloviny 90. let minulého století do roku 2010, vyrostla už v době internetu a sociálních sítí. "Mladí lidé vnímají specifickou roli technologií velmi intenzivně. Zejména se jedná o sociální sítě, které mohou jednotlivé problémy umocňovat kvůli dezinformacím a nekritickému přijímání informací," uvedl Majcík. Dodal, že je důležité zároveň posilovat pohodu žáků se zvláštním důrazem na digitální technologie, zejména digitální hygienu a odolnost vůči dezinformacím.
