Nejdelší zápas tenisové historie zažil před 15 lety Wimbledon. Vyhrál ho 24. června 2010 po třech dnech Američan John Isner, který porazil Francouze Nicolase Mahuta 70:68 v pátém setu. Duel trval 11 hodin a pět minut a oba tenisté sehráli v rámci prvního kola Wimbledonu celkem 183 gamů. Isner nakonec vypadl hned v druhém kole. Rekord v celkové délce zápasu do té doby drželo časem šest hodin a 33 minut utkání hrané na French Open 2004, ve kterém Fabrice Santoro porazil svého francouzského krajana Arnauda Clémenta.
První dva dny nezapomenutelného utkání byly přerušeny kvůli tmě. Po druhém dni oba tenisté odcházeli do šaten za stavu 6:4, 3:6, 6:7, 7:6 a 59:59 z pohledu Isnera. Nekonečnou bitvu Isner ukončil až následující den, když proměnil svůj celkově čtvrtý mečbol. Jeho soupeř neskrýval obrovské zklamání a ponořil hlavu do ručníku. Oběma aktérům i rozhodčímu pak předali pamětní medaile legendy britského tenisu Tim Henman a šampionka z roku 1969 Anne Jonesová. Oba tenisté si po zápase vysekli poklony a vyfotili se před výsledkovou tabulí.
Utkání pokořilo několik tenisových rekordů. Kromě celkové délky zápasu to byl například počet es. Skvělé podání po celé tři dny předváděli oba tenisté a suverénně překonali dosavadní rekord Chorvata Iva Karloviče, který v prvním hracím dnu semifinále Davis Cupu 2009 mezi Chorvatskem a Českou republikou zaznamenal proti Radku Štěpánkovi 78 es v pěti setech. Isner jich nakonec nasbíral 112, jeho soupeř o devět méně. Rekordních bylo také 183 gamů, dosavadní rekord byl 122.
