Vlna veder v létě 2003 zasáhla Evropu s nebývalou silou a stala se nejhorší od roku 1540. Extrémní teploty, sucho a zdravotní krize si vyžádaly více než 70 000 obětí a změnily pohled Evropy na rizika horkých let. Od té doby se vlny veder staly častější, delší a ničivější, s rekordními teplotami napříč celým kontinentem. Které státy zažily největší horko v historii a jak blízko už jsme padesátce?
Teplotní šok v roce 2003
Nejteplejší léto od roku 1540 přineslo Evropě extrémní vlnu veder, která začala 1. srpna 2003. Tato horka způsobila zdravotní krize v několika zemích, nejvíce ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Nizozemsku či Itálii, a v kombinaci se suchem vedla ke snížení úrody v oblastech jižní Evropy. Počet obětí veder v Evropě přesáhl podle odhadů 70.000. K jejich vzniku přispěly teplé vody Atlantického oceánu v kombinaci s horkým kontinentálním vzduchem a silnými jižními větry.
Nejvíce postižena srpnovými vedry v roce 2003 byla Francie, kde teploty často překračovaly 40 stupňů Celsia a rekordní horko si tam vyžádalo podle odhadů až 15.000 obětí na životech. V následujících letech zavedla Francie, podobně jako další země, systémy varování před vlnami veder.
Neméně tragická byla vlna veder, která zasáhla Rusko v roce 2010 a podle ruského statistického úřadu Rosstat si vyžádala 56.000 obětí, zatímco v létě 2022 zemřelo na následky veder podle francouzsko-španělské studie (Inserm/ISGlobal) 60.000 lidí ve 35 evropských zemích.
Vedra se šíří do všech částí evropského kontinentu
Vlna veder v roce 2003 zasáhla především západní a jižní Evropu, ale později byly postiženy všechny části kontinentu. V roce 2010 zasáhla mimořádné dlouhá 45denní vlna veder východní Evropu, především Rusko. V červnu a červenci 2019 trpěla vedry především severní polovina Evropy, kde byly zaznamenány rekordní teploty v Nizozemsku, Belgii, Německu a Velké Británii. Z tohoto léta pochází i francouzský teplotní rekord ve výši 46 stupňů Celsia.
V srpnu 2021 sužovala střední a západní Středomoří dva týdny vlna veder, během které se na některých měřicích stanicích teplota přiblížila 50 stupňům Celsia. O rok později zasáhla vlna veder zejména západní Evropu, v Británii například poprvé od začátku měření teplota vyšplhala nad 40 stupňů Celsia.
V červnu 2023 zasáhlo abnormální teplo severní Evropu, v červenci a srpnu celé Středomoří, kde podle Copernicusu panovaly teploty od 38 do 46 stupňů Celsia. V červenci 2023 bylo 41 procent jižní Evropy postiženo vážným tepelným stresem s následky pro zdraví. Řecko trápily rozsáhlé požáry, hořelo například v národním parku Dadia u tureckých hranic, což byl podle Evropské unie "dosud největší zaznamenaný požár v EU". Další velké požáry zasáhly v létě ostrovy Korfu a Rhodos.
Letos v létě sužují rekordní tepla i sever Evropy, v Norsku zaznamenali vědci v červenci nejdelší sérii teplot nad 30 stupňů Celsia od roku 1961, kdy se začaly vést záznamy, a rovněž Finsko zažilo tři týdny s teplotami kolem 30 stupňů.
Vedra trvají déle a jsou častější
Evropské vlny veder jsou stále rozsáhlejší a trvají déle. V roce 2019 a poté znovu v roce 2022 zasáhla Evropu první vlna veder v polovině června, přičemž například v Německu a Rakousku byly už v červnu toho roku překonány teplotní rekordy. Na mnoha meteorologických stanicích napříč kontinentem se teploty vyšplhaly nad 40 stupňů Celsia.
V následujícím roce se evropská vlna veder protáhla až do září, což zhoršilo sucho v jižní Evropě a ve Francii zkomplikovalo organizaci mistrovství světa v ragby.
Studie a vědecké organizace se shodují na zvýšené frekvenci vln veder v Evropě. Německo-rumunská univerzitní studie, která zkoumala vlny veder v letech 1921 až 2021, dospěla k závěru, že "ve většině regionů Evropy došlo k významnému nárůstu četnosti vln veder, zejména v posledních 30 letech."
Francouzská meteorologická služba Météo-France podle agentury AFP například uvádí, že z 50 vln veder zaznamenaných na celostátní úrovni od roku 1947 se jich 33 vyskytlo od roku 2000.
Padají stále častější teplotní rekordy
Vlny veder v Evropě v 21. století doprovázejí rekordní teploty. Evropský teplotní rekord drží od srpna 2021 Sicílie, kde tehdy naměřili 48,8 stupně Celsia. Poslední léta přinesla teplotní rekordy i dalším zemím, například ve Francii bylo v roce 2019 naměřeno již zmíněných 46 stupňů Celsia, v Portugalsku 47,3 stupňů Celsia v srpnu 2003, ve Španělsku 47,4 stupňů v srpnu 2021, v Německu 41,2 stupňů v červenci 2019 a ve Velké Británii 40,3 stupňů v červenci 2022.
Teplotní rekordy v České republice
Dosavadní absolutní teplotní rekord v ČR ve výši 40,4 stupně Celsia padl 20. srpna 2012 ve středočeských Dobřichovicích (dosavadní maximum bylo 40,2 stupně Celsia z 27. července 1983 v Praze-Uhříněvsi).
Rok 2023 byl v pražském Klementinu nejteplejší od začátku měření v roce 1775, a to společně s rokem 2018. Průměrná teplota dosáhla 12,8 stupně Celsia, což bylo o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Obzvláště teplo bylo v únoru a březnu.
Loňský rok byl teplotně rekordní v Brně za dobu měření od roku 1800, průměrná teplota tu činila 12,2 stupně Celsia. Proti průměru z let 1961 až 1990 to bylo o 3,6 stupně více, přičemž druhý nejteplejší rok 2018 byl teplejší o tři stupně
Letos bylo v ČR dosud nejtepleji 2. července, rekord pro tento den zaznamenalo 120 ze 170 stanic, které fungují alespoň 30 let. Nejvíce naměřili v Husinci-Řeži u Prahy, kde bylo odpoledne 37,4 stupně Celsia.
