Stockholmská univerzita se stala posledním místem ve Skandinávii, kde lze studovat češtinu jako samostatný obor. Díky inovativní výuce, která kombinuje semináře s online kurzy, bohemistka Tora Hedinová úspěšně propojuje studenty ze všech koutů severu. Studium zde láká různorodou skupinu zájemců bez ohledu na věk – od mladých lidí až po aktivní seniory, kteří obohacují výuku svými životními zkušenostmi.
Stockholmská univerzita je v současné době jedinou ve Skandinávii, která nabízí možnost studovat češtinu jako samostatný obor, říká docentka slovanských jazyků, bohemistka a lektorka Tora Hedinová. Právě ona češtinu na univerzitě ve švédském hlavním městě již léta vyučuje.
V samotném Švédsku bylo dříve možné bohemistiku studovat na čtyřech univerzitách - kromě Stockholmu také v Lundu, Uppsale a Göteborgu. Navíc existovaly katedry bohemistky s dlouhou tradicí i v Dánsku - v Kodani do 90. let a v Aarhusu do roku 2013 - a donedávna také v norském hlavním městě Oslu. Všude tam však byla česká studia zrušena.
Norský bohemista, trvale žijící nedaleko Prahy ve Všenorech, Roar Lishaugen, proto přesídlil z Osla na Stockholmskou univerzitu, kde češtinu spolu s Hedinovou vyučuje. Vzhledem k tomu, že dnes mají studenty z nejrůznějších částí Švédska i z jiných severských zemí, konají se kurzy ale nejčastěji on-line, i když je možné navštěvovat semináře přímo na univerzitě. Zkoušky se už ale dnes prezenčně neskládají.
Kurzy češtiny či českých studií ve Stockholmu se velmi liší od těch v České republice, vysvětluje Hedinová. Její studenti si mohou zvolit studium češtiny pouze na jeden či dva semestry, případně déle, a kombinovat tento program s jinými obory. Mohou si češtinu také vybrat jako vedlejší obor v rámci bakalářského nebo magisterského studia. Případně se zapíšou na češtinu, když už pracují a potřebují si doplnit jazykové vzdělání z profesních či osobních důvodů. I proto jsou studenti bohemistiky ve Stockholmu obvykle starší než v Česku.
Ve Švédsku má možnost a právo začít studovat na univerzitě každý v jakémkoli věku, pokud splní určité podmínky a předpoklady, a zvolit si takovou formu studia, která mu vyhovuje. K přijetí většinou stačí dokončené středoškolské vzdělání, tedy maturita, a případně splnění dalších kritérií podle zvoleného oboru. Pro studium češtiny či menších jazyků obecně se například vyžaduje doložená znalost angličtiny na relativně vysoké úrovni.
"Kurzy českého jazyka nabízíme každý semestr a nové studenty přijímáme každý rok. Kromě toho existují také samostatné kurzy české literatury a historie, které nevyžadují žádné předchozí znalosti jazyka. Vzhledem k tomu, že většina kurzů probíhá on-line, se nám zatím podařilo udržet počet studentů na přijatelné úrovni," dodává Hedinová.
Pro švédskou společnost je charakteristická integrace různých věkových, etnických i sociálních skupin, která se uplatňuje ve vzdělání, na pracovním trhu i v každodenním životě. To se odráží i v terciálním vzdělání. V minulosti bývala součástí Stockholmské univerzity i takzvaná univerzita třetího věku zaměřená na seniory. Ta v současné době funguje samostatně.
Nicméně většina seniorů, kteří si chtějí rozšířit vzdělání, dává dnes přednost běžnému studiu na univerzitě spolu s mladšími lidmi. Proto jsou studijní skupiny věkově mnohem různorodější, než jak bývá zvykem v denním studiu v Česku, což podle Hedinové přináší pro všechny řadu výhod.
Hedinová vzpomíná, že její nejstarší student se narodil v roce 1939 a začal studovat dvousemestrální kurz češtiny před dvěma lety ve věku 85 let. "Byl snad nejlepší ze všech," říká. Češtinu se začal učit už v 70. letech z osobních důvodů. Jeho partnerka a pozdější manželka je totiž Češka.
"Starší studenti výuku nesmírně obohacují svými zkušenostmi a dodávají jí zcela jinou dynamiku," říká Hedinová, která v roce 2021 obdržela cenu ministra zahraničních věcí Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v cizině.
