Společnost Rosněfť, která je největším producentem ropy v Rusku, hospodařila od ledna do konce září s čistým ziskem 277 miliard rublů (74,4 miliardy Kč). To je meziroční propad o 70 procent, uvedla firma ve své výsledkové zprávě. Za poklesem jsou zejména nižší ceny ropy, vysoké úrokové sazby a silnější kurz rublu.
Nižší ceny ropy se podepsaly na poklesu zisku také u dalších ropných firem ve světě, včetně britské Shell nebo francouzské TotalEnergies. Rosněfť uvádí, že na její hospodaření má negativní vliv i zvýšené úsilí o zajištění bezpečnosti, podrobnosti k tomu nesdělila.
Ukrajina od srpna zintenzivnila útoky dronů na ruskou energetickou infrastrukturu. Příjmy z prodeje ropy a zemního plynu totiž Kreml využívá k financování války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022. Západní státy nákup ruských energetických surovin kvůli ruské vojenské invazi odmítají.
Společnost Rosněfť uvedla, že tržby za prvních devět měsíců roku jí klesly o 17,8 procenta na 6,29 bilionu rublů (1,68 bilionu Kč). Provozní zisk se pak meziročně snížil o 51,3 procenta na 814 miliard rublů.
"Vysoká úroveň klíčové úrokové sazby ruské centrální banky má i nadále významný negativní dopad na zisk. Dynamiku ukazatele ve sledovaném období navíc negativně ovlivnily neměnové a jednorázové faktory,“ uvedla Rosněfť.
Zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) klesl o 29,3 procenta na 1,6 bilionu rublů. EBITDA je ukazatel hrubého provozního zisku, který vyjadřuje, jak efektivně firma generuje zisk z prodeje zboží a služeb. Tento ukazatel totiž nepřihlíží k vlivu finančních nákladů, zdanění a nepeněžních odpisů.
Rosněfť tvoří společně s další ruskou firmou Lukoil páteř těžby ropy v Rusku. Spojené státy v říjnu zavedly na obě firmy sankce, které předtím zpřísnila také Británie a země Evropské unie. Rusko nyní vyváží ropu a plyn hlavně do Číny a do Indie. Zdroje z odvětví ale podle agentury Reuters uvádějí, že indické rafinerie začínají dovoz ropy z Ruska omezovat.
