Fotografie hladovějících Palestinců, které se z Pásma Gazy dostávají do světových médií, se v poslední době staly předmětem kontroverzí. V souvislosti s některými snímky se v médiích objevila obvinění, že byly zinscenované či vytržené z kontextu.
Jedním z takových případů je fotografie palestinských žen a dětí natahujících prázdné hrnce při čekání na potravinovou pomoc; další snímek ale ukázal, že natahují nádoby k fotografovi, jak upozornil německý list Süddeutsche Zeitung.
Dalším sporným obrázkem, který zveřejnila řada médií po celém světě včetně listů The Guardian, The Washington Post, Daily Mail, The Times nebo Die Zeit, i zpravodajské servery CNN a BBC, je snímek 18měsíčního těžce podvyživeného palestinského chlapce Muhammada, který bezvládně leží v náručí své matky. Média, která fotografii otiskla, se stala terčem kritiky, že současně neuvedla, že dítě trpí mozkovou obrnou ovlivňující jeho vývoj; většina uvedených sdělovacích prostředků napsala, že tuto informaci neměla v době zveřejnění k dispozici, a zprávy aktualizovala.
Dohady o vlivu Hamásu a právu na inscenované fotky
Některá média v souvislosti s těmito snímky varují před propagandou teroristického hnutí Hamás, které má stále pod kontrolou části Pásma Gazy a může se snažit ovlivňovat světové veřejné mínění ve svůj prospěch. Jiná média ovšem upozorňují, že skutečnost, že fotograf před objektiv naaranžuje skupinu lidí čekajících na jídlo, ještě neznamená, že v Pásmu Gazy není nedostatek potravy a že tam nepanuje hlad.
Izrael zakazuje zahraničním novinářům vstup do Gazy, což znamená, že zahraniční média jsou odkázána na místní novináře a fotografy, kteří pracují v obtížných a nebezpečných podmínkách. Fotografie podvyživeného Muhammada zveřejnila agentura Getty Images, která je získala od turecké státní tiskové agentury Anadolu. V reakci na obvinění z manipulace publikovala Anadolu článek, v němž citovala Suzan Marúfovou, lékařku, která Muhammada léčila v nemocnici Patient’s Friends v Gaze. Ta uvedla, že lékaři u něj předchozí měsíc diagnostikovali "středně těžkou podvýživu navíc k vrozeným zdravotním problémům, včetně mozkových komplikací a svalové atrofie", ale že tyto problémy "neměly významný vliv na jeho váhu", dokud se nevyčerpaly nutriční doplňky nemocnice. Od té doby se u něj rozvinula těžká podvýživa, dodala Marúfová.
Podvyživené děti jsou realita, aranžované fotky už nikoli
Zpravodajský server The Guardian napsal, že od letošního dubna do poloviny července bylo v Pásmu Gazy hospitalizováno více než 20 000 dětí kvůli akutní podvýživě, z nichž 3000 trpělo těžkou podvýživou.
Tyto údaje pocházejí z Integrované klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC), globální iniciativy, jejímiž členy jsou agentury OSN, jako je Světová zdravotnická organizace, Světový potravinový program a UNICEF, jakož i nevládní organizace a výzkumné ústavy.
Hamás stále drží rukojmí, Gaza hladoví
V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Gaze zabito nejméně 61 158 Palestinců a dalších 151 442 bylo zraněno, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.
Minulý měsíc světové tiskové agentury AFP, AP a Reuters společně se stanicí BBC vyzvaly Izrael, aby s ohledem na hrozící hlad umožnil jejich spolupracovníkům vstup do Pásma Gazy i cestu ven.
"Palestinští novináři čelí ve válečné zóně mnoha těžkostem a obtížím. Jsme hluboce znepokojeni tím, že jejich přežití je nyní ohroženo hladem," citovala francouzská tisková agentura AFP prohlášení, k němuž se přidal kanadsko-britský Reuters, americká AP a britská BBC News.
Světová média Tel Aviv vyzvala, aby umožnil novinářům vstup do Gazy i její opuštění a aby poskytl potraviny, které se novinářům a jejich rodinám nedostávají. "Tito nezávislí novináři byli očima a ušima světa v Gaze. Nyní čelí stejně dramatickým podmínkám jako lidé, o kterých píší," uvádí se v prohlášení.
