Zhruba 10 000 nových vojáků bude moci přijmout německá armáda díky zvýšení výdajů na obranu v rozpočtu na letošní rok. Uvedl to dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Bundeswehr má nyní zhruba 181 000 mužů a žen ve zbrani.
Německá vláda dnes schválila návrh rozpočtu na letošní rok, který jí předložil ministr financí Lars Klingbeil. Řádný rozpočet na letošek Německo zatím nemá kvůli listopadovému pádu vlády kancléře Olafa Scholze a následným předčasným parlamentním volbám v únoru. Nyní by o návrhu rozpočtu, který mimo jiné obsahuje právě výrazné navýšení obranných výdajů, měl debatovat Spolkový sněm. Schválit by ho mohl v září.
Obranný rozpočet vzroste podle Pistoriuse ve srovnání s loňským rokem o deset miliard eur (248 miliard korun), a to na zhruba 62,43 miliardy eur (1,5 bilionu korun). Objem rozpočtu by měl navíc postupně růst a v roce 2029 by měl dosáhnout 152,83 miliardy eur (3,8 bilionu korun).
Cílem německé vlády je podle kancléře Friedricha Merze vybudovat z bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Pomoci k tomu má i reforma takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Díky ní si Německo zajistí dostatek peněz na obranné výdaje půjčkami na mezinárodních trzích.
Kromě 10.000 tabulkových míst pro vojáky armáda díky letošnímu rozpočtu bude moci podle ministra přijmout i tisíc nových civilních zaměstnanců. "Vnější bezpečnost má opět ve vládnutí prioritu," uvedl Pistorius. Bundeswehr byl podle něj desítky let zanedbáván, a vznikly proto "nebezpečné bezpečnostní mezery".
Německá armáda je od roku 2011 založena na dobrovolné vojenské službě. Dlouhodobě přiznává, že má problém s náborem dostatečného množství lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 181 000 vojáků a vojákyň. V dlouhodobém horizontu chce mít Pistorius 203 000 mužů a žen ve zbrani.
V nizozemském Haagu dnes začíná summit Severoatlantické aliance (NATO), jeho hlavní jednání bude ve středu. Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), a to tak, že 3,5 procenta bude určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
