Neshody mezi nejvyššími představiteli Libanonu komplikují snahu Saúdské Arábie přimět libanonské vedení k jednotnému postoji k plánovaným jednáním s Izraelem. Agentuře Reuters to řekly libanonské a zahraniční zdroje obeznámené s diplomatickými rozhovory.
Saúdská Arábie, která sponzorovala dohodu z roku 1990 ukončující patnáctiletou občanskou válku v Libanonu, v posledních dnech prohloubila své zapojení do libanonských záležitostí. Vztahy mezi Rijádem a Bejrútem byly roky napjaté kvůli vlivu šíitského hnutí Hizballáh na libanonskou politiku a bezpečnost. Sunnitská monarchie ale teď vidí novou příležitost vzhledem k tomu, že Hizballáh kvůli válce s Izraelem výrazně oslabil, píše Reuters.
V Libanonu ale podle zdrojů panují spory mezi prezidentem Josephem Aúnem a předsedou parlamentu Nabím Berrim, který je spojencem Hizballáhu. Aún podporuje přímá jednání s Izraelem ve Washingtonu a podle dvou zdrojů Reuters v soukromých rozhovorech připustil ochotu normalizovat vztahy s Izraelem, pokud by to vedlo k ukončení bojů. Berri naopak přímé rozhovory odmítá a prosazuje spíše dohodu o neútočení než plnohodnotnou mírovou smlouvu.
Saúdský vyslanec v Libanonu princ Jazíd bin Farhán minulý týden vyzval Aúna, Berriho a premiéra Naváfa Saláma, aby postupovali jednotně a uspořádali společnou schůzku. Plány na takové setkání však tento týden selhaly, když Berri veřejně obvinil prezidenta z nepřesných vyjádření o jednáních.
Rozpory mezi oběma politiky odrážejí širší rozdělení libanonské společnosti. Část obyvatel vidí v přímých rozhovorech a rychlé mírové dohodě cestu, jak ukončit dlouhou sérii izraelských zásahů v Libanonu. Hizballáh a velká část šíitské komunity, která nese hlavní tíhu izraelských útoků, však odmítají jak přímá jednání, tak normalizaci vztahů.
Saúdská diplomacie se podle zdrojů obává, že vnitřní napětí by mohlo vyvolat další nestabilitu. Zároveň Rijád nechce, aby Libanon k míru s Izraelem postupoval rychleji než samotná Saúdská Arábie. Ta dlouhodobě podmiňuje normalizaci vztahů s Izraelem pokrokem směrem k palestinské státnosti v rámci takzvaných Abrahámovských dohod. Ty vznikly z iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa v roce 2020 s cílem zlepšit vztahy mezi Izraelem a arabskými či převážně muslimskými zeměmi.
Trump tento měsíc uvedl, že by rád pozval Aúna a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k jednání do Bílého domu. Bin Farhán však libanonským úřadům doporučil, aby se Aún s Netanjahuem takto brzy nesetkal, uvedly podle Reuters dva vysoce postavené zdroje z libanonské politiky.
Podle libanonských úřadů si izraelské útoky od začátku bojů 2. března vyžádaly přes 2500 obětí, více než 1,2 milionu lidí pak muselo opustit své domovy. Příměří z 16. dubna sice zastavilo útoky na Bejrút a jeho jižní předměstí, nikoli však na další části země. V úterý při izraelském úderu na jihu Libanonu zemřeli tři členové civilní obrany.
